Dogtrekking
Je velmi nepravděpodobné, že někdy ujdu víc, jak 40km (najednou v jednom roce), ale nikdy neříkej nikdy. Naše MIDové snahy najdete v sekci Dogtrekking. K tomu je ovšem potřeba podotknout, že v téhle oblasti mám snad nejmíň (čiliže -50) ambicí na jakýkoliv úspěch kromě přežití...
Celá banda, teda kromě Matese, jsme se zúčastnili velmi povedené akce!
Na dogtrek se Smečkou jsem se moooc těšila. Je to pohodička a klídek, známí a kamarádi. Taky se nemusí závodit:o))). Letos se na to vyprdnul i Míra a zvolil moje šnečí tempo společně se mnou. Společně s náma na trať vyrazila i Maruška s Vojtou a Julií. Letošní ročník byl snad nejnáročnější, co se profilu tratě týče. Kilometrů jsme neušli mnoho, ale když to zrovna nebylo do kopce (celá první půlka), tak to bylo z kopce a pak zase do kopce.
Ježiši, jak mně se ráno nechtělo vstávat!
Nakonec jsme se vykopali a vydali se na hřiště. Na poslední chvíli se Míra urval a i letos se vydal s Artýskem na cestu sám. Nebylo to totiž od začátku jasná záležitost. Nejdřív si vyvrknul kotník, potom si nastydnul záda... Jenomže je to hrdina a s Artýskem se do toho dali. Jsou to moji pašáci. Letos prej dogtrek bolel... Kluci dali 26km za 3h a 22minut a doběhli si pro první místo!!!
Akce se Smečkou jsou super. Parádní atmosféra a kamarádi a známí...
"Přežili jsme" je naprosto přesné vyjádření situace. Nelze říct "došli jsme" nebo nedej bůh "doběhli", my jsme prostě přežili.