Tentokrát se mezi fotky psů dostalo víc než by se mi líbilo fotek mých. Míra říká, že nejsem ani TA ani TEN, takže teď jsem TO pumle a čekáme na separaci:o))).

Celkem často se teď venčíme v okolí hřiště. Jednak proto, že tam teta Pavlína nádherně seká louku a taky proto, že tam lze vypustit psy a nebát se, že vběhnou pod auto nebo zabijou jinýho čtyřnožce. Abych jim nějak vynahradila svou imobilitu, snažím se s nima cvičit. Že jsme se s Artýskem rozhoupali na stopy už jsem psala. Bohužel se velmi brzo ukázalo, že stopovat na jeho Acanu je dost drahá sranda, protože pes broky prostě nevyžere a večer hladově kouká po misce. Tudíž půjdeme koupit nějakej šit, u kterýho nebude vadit, že se ho devět desetin zůstane ležet nepovšimnuto na louce. Čtverec vyžírá hajzlík docela hezky, ale po stopě se žene jako namydlenej blesk a jenom občas uzobne. Inu uvidíme, jak se s tím srovnáme. Taky cvičíme triky na DD a něco málo chůze u nohy, odložení a pozice. Nic moc, přes břuch na něj pořádně nevidím a dneska byl poněkud šílen. Co ale jde Artýskovi skvěle, je dogfrisbee. Míra se zlepšil jako hrom, krásně si se psem rozumí a společně zvládají věci, o kterých se jim před rokem ani nesnilo. Touhle dobou už mi dluží závody dva:o))).

S trpaslíkem jsme zkoušely stáčení kolem bočnic a to nezapomněla, taky jí šel hezky náběh do slalomu - docela z dálky a já si zopakovala, jak ji kurňa posílám na vlnovku, protože jsem to zapomněla. Strašlivě blbnu, doufám, že se mi mozek vrátí do původního stavu až bude po všem:o). No a nakonec jsme strávily nějakej čas na kladině a 2on2off. Malá vůbec nic neumí zgeneralizovat, takže jakákoliv drobná změna z mýho pohledu je gigantická změna pro ní - dneska třeba start z jiný pozice nebo nedej bůh letmej start a to nemluvím o změnách strany nebo o tom, že kladina má i druhej konec a na tom už zóna jaksi není... nebo co?