Úplně neplánovaně jsem si v neděli stáhla do telefonu aplikaci Endomondo a taď aspoň na čas ulítávám na tom, kolik toho nevycházkuju s psíkama:o)!

Na úplně dlouhý vycházkování to není, musím se včas vrátit k Matýskovi, ale hodinka venčení je fajn!!! Tyhle jsou naše oblíbené...

27. 7. Albrechťák

Je to jedno z mála míst, kde je tak málo lidí = psů, že si Artýska troufnu pustit z vodítka. Trotlík jako vždy zmizel a kdesi v dáli se ozývalo jeho štěkání, ale zřejmě jsem si dobře načasovala pseudovolání, protože když jsem zařvala jeho jméno, tak do půl minuty dorazil. Samozřejmě kulhajíce... Ke konci trasy už po mně koukal jako že ho noha/y vážně bolí a k autu došel rozvážně. Oslík jeden... Bubíš se vydala za ním, ale u ní se "lovení" počítá na vteřiny. DýDynka se jde za nima do lesa podívat taky, ale větší radost je letět na přivolání ke mně;o)))! Nezažít to, neuvěřím:o)!

28. 7. Bedřichovka

Klasickej okruh jenom trochu prodlouženej. Původně to tak být nemělo, ale kapsička na zadku povídala, že one kilometer in 12 minutes and fiftytwo seconds a to mě vyslalo na trasu, o který jsem si myslela, že budou kilometry aspoň čtyři:o). Netušila jsem, že můj telefon se mnou bude po cestě i mluvit!?! No, když už mluví, tak toho aspoň využiju. Ve Stráži bych Artýska nepustila ani za milion, takže po dlouhý době flexina na hurtta taštičce, Artýsek na kšírkách a volně ložený jenom holčičky. Potkali jsme borůvkáře a cyklisty a paní s bílýma kalhotama, co měla největší problém, aby jí žádnej pes kalhoty nezašpinil:o). Nezašpinil. Jsem na DýDý hrdá! Nevítala!

29. 7. Liďáky

Nejprve děti na kolech skákali pod auto. Potom šílení psi (ne ti moji) lítali přes cestu. Potom parta dělníků rozbíjela kameny. Potom dřevorubec sekal bouček. Potom dělníci dělali díru do cesty zřejmě kvůli budoucím obrubníkům. Potom na nás vyběhl staford. Potom se Bubíš vyválela v hovně. Potom mi kousek za zadkem auta zaparkoval Rakušák. Ale jinak tuze fajnová vycházka!

30. 7. Nic

Matka míní, dítě mění. Matese mi totiž usnulo v autosedačce, když jsem šla nakupovat suroviny potřebný k tvorbě obědu a tím se rozbil celý denní plán. Vycházku jsem teda přesunula na večer, ale nakonec potřebovala trochu pomoct Pavlína, tak jsme ve středu nešli nikam. Nevadí, vyjde to jindy:o)!

31. 7. Maliník - přivaděč - Maliník

Tentokrát to hezky vyšlo s Matějčkovo spaním a mohla jsem se vydat kousíček dál. Tahle trasa bývala takové odfláknuté venčení:o), ale teď je to to nejlepší, co se mým psům mohlo stát:o))). Artýsek byl celou dobu on-line, ale ne proto že bych se bála cizích psů nebo jeho zdrhnutí, spíš jsem nechtěla, aby si zase rozbolavěl tu nohu a to se mu po cestě stane míň pravděpodobně. Lidí jsme potkali malinko - to bude tím počasím. Doufám, že se někdy dostaneme až k vodě!