Jsem stále 2v1. V reálu to znamená, že svůj metrák vláčím všude s sebou a už mě to opravdu nebaví! Všude píšou, jak se maminky nemůžou dočkat miminka, já se nemůžu dočkat, až moje váha přestane vykazovat trojciferný hodnoty!

Počasí není nic moc, takže je ideálně na vycházkování. Vždycky se s Mírou smějeme těm sluníčkovým výletníkům - na vycházku jenom když je hezky, jinak je lepší sedět doma u televize. No ale upřímně, smějeme se proto, že bez psů bysme byli úplně stejní a oba to víme. Vlastně bysme se na vycházku nevydali pravděpodobně ani za toho hezkýho počasí:o))). Dneska v mrholení jsme potkali několik maminek s kočárkama a pár zarytých venčičů. Potěšilo mě, že jedna matka měla kočár, co nám leží v krámě a čeká na náš přírůstek. Evidentně je dost offroadovej, žádný chrastítko s umělohmotnýma kolečkama! No a pak samozřejmě tatínka s CharChariotem, kterej je v plánu jako další vozítko. Jo, to jsem zapomněla napsat - venčili jsme (stejně jako včera) v okolí Bedřichova a Bedřichovský přehrady. Dneska jsme došli až k vodě. Artýsek byl chvilkama na volno do tý doby, než řval tak 15 - 20 minut kdysi v dáli v lese. Netuším, jestli řve na něco nebo řve jen tak z přehršle hecu, ale dost dlouho se řvaní ozývalo z jednoho místa, tak jsem byla trošku nervoznější, na co mohl narazit. Nakonec řvát přestal a tak do deseti minut od konce řvaní se dostavil. Ale moc šťastně nevypadal, spíš frustrovaně:o). Tolik by mě zajímalo, co tam v tom lese vlasně dělá! Už se kolikrát stalo, že takhle vyhmátl srnku, ta mu samozřejmě utekla - ideálně kolem nás přes cestu - a blbeček lítal někde úplně jinde:o). Umí zvěř najít, ale pak je příliš šílen na to, aby ji efektivně dokázal sledovat. Na loveckýho psa nic moc:o). Bubíšek se samozřejmě vydává s ním, ale v naprostý většině případů přivalí na první zavolání. Stejně jako dneska. Pak s Mírou šiškujou, aby jí nebyla zima a taky aby štěkáním říkala Artýskovi, kde je to místo, kam se má vrátit. On to umí i po stopě, ale já doufám, že Bubíšino ječení ho dřív vytrne z lovícího transu. Co se týká mojí kondičky - poslední čtyři týdny žádná změna, proto tak často vybíráme trasy, kde Artýska pouštíme. Moje tempo by unudilo i želvu!