Máme za sebou další radostnou coursingovou událost.

 Jeden běh jsem vypustila psíky oba a moc se mi nelíbilo, že Bubíš loví místo střapce Artýska. Sice jí to drželo jenom chvilku na začátku, ale nevím, proč by od osloně měla kousat! Druhej běh už jsem vypustila Bubíška s Uriškem, aby v případě lovení něčeho jinýho než střapce, dostala trpaslík po držce (okošíkovanou po okošíkované:o), ale zase tak pitomá není a na jiný si netroufne:o))). Artýska jsem pak už znova běžet nenechala. Měla jsem pocit, že by toho mohl mít zbytečně plný zuby, ale asi jsem přecitlivělá a náš železobetonek by vydržel ještě další tři kola:o))). Trať byla tentokrát hodně technická, na hony vzdálená od okladkovanýho kolečka a k tomu dost dlouhá, takže bylo vidět, jak někteří psíci ke konci opravdu jasně fyzicky odpadávají! Ne tak Bubíš, která se nenechala zahanbit ani od dlouhonohýho Uriška a doběhla si pro zakousnutí střapečku radostně skoro první:o))).