Zkoušíme sbíhačky,

...když se nikam neposuneme, kašlu na to a začneme zastavovat. Mám ze zón psotník. Ani jednoho z foxlů jsem zóny nedokázala naučit a, i když mi může být útěchou, že ty paka to naučit, je docela oříšek, stejně si nesu s sebou trochu stresu, že to nezvládnu ani s kraťandou.

Den první - sobota

Vlastně jsem začaly už v pátek večer, ale neměla jsem natáčecí zařízení a bez dokumenace já pak střemhlav všechno zapomenu, takže už fakt nevím, jak to vypadalo...

Pindruška vykazuje  lehce stabilnější chování i při neúspěších, což je pašácká věc. Prostě se sbalí a běží znova. Přesto si nemůžu dovolit nechat ji tam běhat milionkrát. Obvykle dám tak 4 - 6 přeběhů a jdeme se projít nebo alespoň napít... prostě dáme pauzu.

Plán byl opáčko výšky plus upevnění mojí pozice na druhé straně kladiny, protože (jestli pak já to někdy zvládnu?) jsem zůstávala převážně vpravo vedle kladiny. Myslím, že plán naplněn. 

Den druhý - neděle

Plán je jasný. Dopoledne první polovina poslední opáčko, po pauze malinkaté zvýšení (o 1 - 2cm). Odpoledne opáčko na zvýšeném a přidání skočky/tunelu za kladinu.

Je evidentní, že plán nevyšel. Všechno stejný jako včera, ale dneska to prostě nešlo... Jediná proměnná jsem já...

Den třetí - pondělí

Tohle je přesně ten důvod, proč by se lidi jako já - neschopní trenéři - neměli trénovat sami. Copak já vím, co je špatně? Jistě, cestou pokusu a omylu na to asi jednoho dne přijdu, ale nemám čas!

Den čtvrtý - úterý

Netuším, jak někdo může radostně vytvářet věci/aktivity,  o kterých neví, jestli někam povedou. Asi to chce nebetyčnou důvěru v sebe sama a v celý projekt nebo co. Po poslední debatě na FB jsem pookřála, neb se vytvořil jakýsi návod, který má hlavu a patu, takže jsme to dneska jeli zkusit. Došla baterka...

Den pátý - středa

Den šestý - čtvrtek

Den sedmý - neděle II

Ještě jsem nenestříhala video, ale tadostí bych lítala:o). Dneska čistá krása. Vždycky dost lavíruju se zvyšováním kritérií - nemám na to cit. Často se mi stává, že dlouho přešlapuju na místě a pak přeskočím s obtížností do jinýho vesmíru. Dneska jsme začali na výšce s pracovním názvem lavička a nelenili a přidali za kladinu rovnej malej tunel (za jehož půjčení tuze děkuji Barče Samkové). Doufala jsem, že na tunel bude mít Dýdynka tah a nám tím usnadní házení. Hele a ono jo. Vypadá to, že přidáním tunelu jsme odstranili závislost na dobrým hodu. Dokonce jako bonus (pro neschopnýho psovoda) jsme přidali neodměňování za neúspěšný pokus. Jelikož Dýdynka není kosatka, za neodměnu mě nesežrala, ale začala přemýšlet, proč odměna nepřišla (smajlík s otevřenou držkou:o). Lehce zpomalila, jak je jejím zvykem a doufám, že se nepletu, možná odhalila, kdy že to klikám a kdy že ne!

S tak vysokou úspěšností jsem si nakonec troufla během dvou pidilekcí zvýšit dvakrát výšku a při té třetí posunout starting point. O metr. A furt dává zóny. No fakt! Půjdu se opít:o))).

Plán na zítra je následující. Zpomalit:o))). Já zpomalit. Zítra opáčko na tom, co máme (1), jedno zvýšení (2) a hejbání se starting pointem (3) samozřejmě v tom intervalu, ve kterém se pohybujeme teď. Existuje taky veliká šance, že to zítra nepůjde vůbec:o))). Uvidíme!

Den osmý - pondělí II

Takže je na čase to zakřiknout. Dýdynka podle mě ví, co se po ní chce. Jinak si nedovedu vysvětlit tak vysokou úspěšnost i při změně různých kritérií. Snažím se držet nějakej postup při změnách. První sérii (to je to slovo! série:o))) vždycky opakujeme. Nechávám tam poslední včerejší úspěšnou kombinaci. Druhou sérii zvyšujeme výšku. Zatím lezeme po dvou až třech centimetrech - podle výšky prkýnka:o). Třetí sérii nechávám novou výšku a přidávám nějakou novinku před kladinu. Tentokrát jsem dala pryč tyčku na obíhání a místo toho přidala dvě skočky - jednu na SEM a jednu na TAM, ale tak, aby po překonání skočky měla Pindruška kladinu pořád v skoro přímým směru. Občas to klouže, takže se snažím, aby si neublížila. Skočky jsou na eSkách, ale postupně je budu zvyšovat, protože normálně už běháme na eLkách.

Míra je můj prudič a neustále mě pohání ke zvyšování. Nechci to uspěchat, ale zároveň se nechci zastavit na nějaký vejšce, aby jí madam nepřijmula za vlastní a pak nebyla překvapená ze změn. Radostně jsem si včera koupila dva dvoumetrový řetízky a hned, jak to trochu půjde, dám pod kladinu nohy a budu je zvyšovat zkracováním toho řetízku. Nechala bych ty 2 - 3cm, protože to je tak malinká změna, že si jí Pindruška ani nemůže moc všimnout.

Jo a během jedné série jsem odstranila ty tyčky označující zónu, aby se nezačala soustředit na něco jinýho jako na target. Uhnout zatím nemá kam a vypadá to, že tohle jí bylo úplně jedno.

Jdu si přečíst, co dál má Silvie v úkolech.

...a myslím, že TOHLE děláme a další krok je TOHLE, ne?

Den devátý - pátek II - 19. 2. 2016

Den desátý - 20. 2. 2016

Řekni OUT a dostaneš velký kulový:o))). Aneb jak nám to poslední dva dny (ne)šlo. Dvě skočky před kladinou, kladina 65cm vysoko, krátký tunel za kladinou. Při posílání psa na točení a pak náběh na kladinu máte úspěšnost, o které se mi ani nezdá. Obrovskou, vysokou, monstrózní, ale pošli psa na skočce OUT a nic. Když jsem běhala podél tý kladiny, periferně jsem si říkala, že se pes pohybuje nějak jinak, ale jako vždy mojí reakci by lenochod předehnal a zadupal do země. Teprve po zkouknutí videa a zodpovězení několika zásadních otázek přišlo prozření. Při OUT pes nabírá rychlost jinde, tudíž má jinej starting point, tudíž má na kladině jinak rozložený kroky, tudíž zónu překračuje. Pindruška neskáče ani popel, prostě jí to na zónu nevyjde! No sousede? Co s tím? :o)))

Kladinu nechám na stejný vejšce a jdeme se vrhnout na jiný srandy, jako je šoupání skoček před kladinou a různý výstupy. Zvyšování kladiny je snadný, těžší je pro psa najít všechny možný vstupy a vyhodnotit běh po kladině tak, aby se vždycky dostala na zónu. To je oříšek:o)))!

Neděle 13. 3. 2016

Času je tak málo a z toho mála nedovedu využít většinu efektivně, přesto se posouváme dál, což svědčí o Dýdýšině genialitě:o)))!

Po posledních čtyřech trénincích jsme se posunuli ve výšce skoček - jsme na L a taky v nábězích - stále držím vstup na kaldinu více méně v rovině (pořád není úplně vhodný počasí:o), ale posunuji překážky dopředu a dozadu o dýlku nohy u bočnice. Naposledy jsme se dostali na tři posuny oběma směry. Blízká překážka už je dost u kladiny a ukázala se jako oříšek - Dýdynka zónu akorát překračuje, ale ne když neprošlápnutí opravujeme, tam si dává pozor, aby zónu dala:o). Myslím, že už vážně ví, za co klikám a opravdu se snaží zónu prošlápnout. Vzdálenější překážka chvilku sloužila jako místo pro správný pokus, ale když se Dýdý srovnala na tý bližší a začala dávat zónu, uhnula jsem s ní kousek do strany - o dýlku bočnice. Kladinu jsme zvedli o krabičku:o) - to je asi o 3 - 4cm, takže se blížíme k 70cm, a další zvedání bude za dva až tři tréninky. Výstup je stále do tunelu, ale paprskovitě ho posouváme lehce do strany. Zatím jen do jedné, neboť na druhé straně by Pindruška musela skrz plot:o)!

Vypadá to přibližně takhle: první z posledních lekcí a poslední dnešní lekce

 V plánu je začít si postuně hrát na těch dvou skočkách před kladinou s handlingem. To změní náběhy na kladinu v každým případě. Tunel za kladinou chci pomalu zatáčet až do U, a pak ho přesunout tak, aby do něj Dýdynka vbíhala i na druhou stranu od kladiny. Výšku budu měnit každý druhý až třetí trénink. 

Úspěšnost máme velikou, takže se pořád posunujeme. Na každým tréninku máme tři sady - jedna je opáčko z minule, jedna je změna vstupu a druhá změna výstupu nebo zvednutí výšky. Míra lehce tlačí, bych postupovala rychleji, ale mám trochu vítr, abyh to nepokazila víc, než je to bezpodmínečně nutný, takže se držím při zemi:o))).

Videa přibudou sem:

Pořád dělám spoustu chyb při klikání, ale je pakárna trefit ten jeden až dva blbý pokusy:o). Konečně jsem si taky srovnala systém odměn, i když ne vždycky se daří. Po neprošlápnutí jí okamžitě volám zpět a plynule pokus opakujeme. Při jedný noze bych chtěla dávat jenom R, ale obvykle jásám moc:o). JP vych chtěla dávat vždycky při dvou nohách a taky když se jí povede zóna po neúspěchu a je jedno jak.

Začali jsme se zabývat nástupkou a nejsem z toho zrovna odvázaná. V podstatě to Plesnivce vychází tak, že když je jedna zóna perfektní, druhá zachází na oubytě:o). Nehledě na to která. No, samozřejmě se víc soustředíme na výstupku a ostatní začnu řešit, až to bude potřeba a nebo taky nikdy:o)!

27. 3. 2016

Tak jsem dneska došla na hřiště a pod kaldinu vrazila nohy. Už je to kladina, ne jenom prkno na lavičkách podepřený krabičkama z Ikea:o). Vypadá impozantně, teď, když je to kladina:o))). No, a pak hned jsem nevěděla, co mám dělat:o))). Takže kde jsme? No, pes už s pravděpodobností nejvyšší ví, co se od něj na kladině očekává. To je prostě neskutečný a když na to tak myslím, normálně mám z toho lehký mrazení. Pořád se bojím si to přiznat, ale jsme na půlce cesty tam a všechno jde parádně:o)))!

Pindrušátko chvíli zónečky prošlapovala a pak jsme šli na kopec venčit. Když teda pes ví, co se od něj na kladině chce, tak je asi čas jít dál. Mně jako další logický krok přijde zavést do toho trochu handlingu. Trochu. No a u toho pořád svyšovat kladinu, měnit vstupy/výstupy - ty zatím bez točení, jen takový skoro-rovný. Takže pravidlo handlingu číslo jedna - hledej tu překážku, která je na straně psovoda. Asi bysme se někdy mohly dostat k tomu, že Pindruška bude hledat překážku na straně kladiny od psovoda, ale to je zatím dost daleko. Doufám, že s touhle srandou mi pomůže ten scooter, na který jsem nás s Dýdynkou přihlásila. Plesnivka se, myslím, celkem dobře na vycházkách orientuje ve směrových povelech pravá/levá a dobře zatáčí. Na kolobrndě bysme to mohly utvrdit a pak to převést na tu kladinu. Zatím bych to viděla tak, že má vždycky hledat překážku na straně psovoda, protože psovod, maje psa na kladině, nic neříká a pes automaticky hledá překážky směrem k psovodovi. V alternativním vesmíru umí kraťanda hledat i překážky na druhé straně kladiny než je psovod, a že to má dělat pozná tak, že psovod začne pořvávat stranový povel, výhradně té strany na které není:o))). Hmmm, dost zmatený na popis, ale jinak mi to těžký nepřijde. No jo, když ale zavedu handling, jak rozlišit, že pes zkazil překážku a nezkazil zónu a nebo naopak? Zeptám se na FB:o))).

20. 5.

Ne, že bysme na kladině nebyly ani jednou, ale žádná sláva to nebyla. Jednou týdně, někdy ani to ne, výjimečně dvakrát. I PŘES TO dneska moje kraťanda dala všechny pokusy prvně na 120cm kladině. To je už oficiální výška a rozhodně jsem si to musela vyfotit:o)! Jupííí! Jak je mým "dobrým" zvykem, bojím se radovat, aby se to nepokazilo, ale nejspíš si večer otevřu malou Bohemku a budu se sjíždět videem:o))).

Pokusů bylo víc, než je na videu, ale na druhou stranu směr tunel-skočka. Pindrušátko dala dneska všechno. Vždycky. Jsem ráda, když se jí daří, protože v opačným případě se musím rychle otočit, běžet podél kladiny zpátky než mě pes dožene a sbíhačku opakovat. Po dvou nepovedených pokusech běžím čtyřikrát rychle kolem kladiny bez pauzy a mám toho dost plný plíce:o))). Dneska mě pes šetřila a dala všechno, takže já běhala málo:o).

Jelikož jaro skončilo, další info si budu vést v novým článku:o))).