Hurá zpátky na hřiště!!!

Má nekoncepčnost a nekompetentnost je bezbřehá. Nutnost trenéra je tak evidentní, že jsem si jí všimla i já! Doufala jsem, že zvládnu něco Dýdynku naučit sama, protože dojít někam na přesně stanovenej čas, se stalo téměř nemožným, ale pravda se ukázala. Nedokážu. Vydala jsem se ze všech sil (už teď a to je úterý) a každej den se snažím dorazit včas na odpoledně/večerní smečkování. A je to parádní!

Bubíš má na hřišti připravený parkury, který se snažíme nějak zaběhnout:o). Obvykle popadá několikero latěk a pak to áčko... Ale Bubíš je už úplně bubíšový pes a jsme prostě dobrý:o).

Dýdynka je moje plesnivý perfektní zvířátko. Lehounce pokročilé sekvence zvládá úžasně. Ladíme naší vzájemnou vzdálenost, tah na překážku, stáčení a vůbec celkový porozumění. Je skvělá. Taky jsme znova rozebraly na součástky slalom a znova od začátku se suneme k finálním čtyřem laťkám. Skoky můžeme zatím dělat veliký, neboť Pindruše si všechno pamatuje. Uvidíme, co se bude dít až se dostaneme na naše zasekávací místo:o).