Letošní první intenzivka. Mám pocity silně smíšené. Parkury super. Petra taky (proto se táhnu až do Berouna). Kraťanda svůj standart. Já děs běs.

17. 1.

Jsem tlustá. Ale to jsem od vždycky a žít se s tím dá. Žít jo, běhat ne. Nešlo mi zapamatovat si parkur. Funěla jsem jak lokomotiva. Padaly mi kalhoty... No tvl. To byla zase jízda!:o))) První sekvence byla utrpení největší. Povely pozdě, prdel na pozici pozdě. Druhá lepší, ale pořád od kraťandy vyžadována notná dávka telepatie. Třetí pokus už jako dobrý. No, dobrý. Můj průměrný výkon. Až na ty kalhoty...

Přes to všechno jsem si to vybydlela a vyendorfínovala maximálně!

Co trénovat: připomenout kraťandě náběhy do slalomu; prolítnout kladinu a pokusit se ucpat díru vytvořenou při nácviku (BC za kladinou). Běhaly jsme na skočkách padesátkách a budu to tak dámičce nechávat častěji. Nemá ráda tři sta šedesátkový točení a snad jí nižší výška přesvědčí, že to není taková pruda/dřina. Mrknout na to točení častěji - kvůli fyzičce a koordinaci.

28. 1.

Tentokrát se mi podařilo dát kraťandě Mamuta a troufám si říct, že jí to pomohlo. Běhala radostněji a přestala až když jsem byla tak moc marná, že jsem si zasloužila přes držku. A taky si zase strhla ty bříška na předních packách. No a to pak už odešla úplně. Ale nevadí, bylo to super. Nechávám jí běhat na nižších skočkách a doufám, že se tím malinko zlepší rychlost, když to nebude taková dřina přenést ten její autobus přes 60cm. A taky výborná společnost!!! Díkes.