I. FLY FACTOR, Ptýrov

sobota: 5. BO, 32,86 tr. b.; 3. VD 15,59 tr. b.; Jaroslava Podmolová

neděle: agility - 7/20; zkouška - 4. D, 20 tr. b.; jumping - 13/20; Jaroslava Podmolová

DSC 9197Na Ptýrov se musí:o). Jenomže tentokrát jsme nejeli z Liberce, nýbrž z Jirkova přes Prahu a to cestu protáhlo. No, přijeli jsme pozdě a z auta jsem doběhla rovnou na prohlídku. 

SOBOTA

První zkouška

S mým superkoučem:o) jsou závody vždycky parádní. Míra o Bubíšině debilitě absolutně nepochybuje a i na místech, kde já stále doufám ve zlepšení, on ví, že je to marný. S ním za zády mě tudíž nenapadá nic o opravování zón, ani stesk po spadaných laťkách; s ním za zády je agility radost, protože on člověku aspoň na chvíli vnutí jistotu, že debilní je pes a ne psovod a, i když takové uvažování teď v agility není moderní, mě to osvobodí a strašně si to běhání užívám. Takže my písk dvě zóny, ale kladinu dala Bubíš náhodou plus latě plus odmítačky a pátý ze čtrnácti... To není zlý...:o)


Druhá zkouška

První běh se mi běželo parádně a i když jsem zmatkař a vždycky budu, uhnízdil se ve mě hezkej pocit takovýho hezkýho bubíšího běhu. To se přeneslo i do druhý zkoušky. Doběhly jsme s Bubíškem třetí ze čtrnácti. Standartní časy byly nastavený brutálně, a tak jsme měly s Bubíšem trestňáky za čas...

Nikdy v propozicích nevyhledávám, co se vyhlašuje. A když jsme postávaly s malou na bedně (já postávala, Bubíš skákala a řvala:o), někdo najednou řekl, že se vyhlašujou součty obou zkoušek. Hihi. Jelikož jsme obě zkoušky doběhly jenom my ještě s jedním týmem, tramtadadááá, stály jsme bedně na prvním místě:o)))! Bubíš vyhrála v medíkách sobotu! Vtipný. Já pořád říkám, že to akorát ukazuje, jak jsou medíci marný; můj superkouč říká, že jsme s Bubíšem dobrý, že to není jen tak - doběhnout. To je hezkej pohled na věc. Místo neustálýho kritizování běhů kvůli zónám, radost nad výsledky. Takže tentokrát po Mírovo. V SOBOTU NEBYL ŽÁDNEJ MEDÍK LEPŠÍ NEŽ BUBÍŠ A JÁ!:o)))

Jo a potěšila mě paní s královskýma pudlama - evidentně se vykašlala na zóny:o). Ani je nehlídala, ani je neopravovala. Nastavila tak zvaný zónový šlus:o). Jsem ráda, že někde mám spřízněnou duši. Co se bude stresovat psovod? Co se bude stresovat pes? Ježiši je to královskej pudl, mistr vesmíru z něj pravděpodobně nebude a nejsme tu profíci. Nikdo, kdo tam byl, není profesionální psovod, proto máme běhat pro radost. Nevím, kdo z agility udělal takovou prudu, že se musí běhat čistě. Nemusí. Teda bolelo mě to, než jsem uznala, že to tak může být. Vláčená masáží profesionálních psovodů a jejich minionů jsem měla představu jedinýho dokonalýho agility. Ale ono není jen jedno agility. Profesionální sportovci trénujou dvoufázově, mají trenéry, maséry, psychology, fyzioterapeuty. A pak tu jsou ti, co si jdou zaběhat a nemají stovku pod deset a perfektní běžeckou techniku a je jim dobře. Proč v agility vládne podivná atmosféra jediného správného čistého běhu? A kdo neběhá čistě, nic neumí? Kdo má pomalýho psa, nemá na závody co lézt? Koho pes nemá dokonalou skokovou techniku, měl by jí cizelovat? Nechme mistrům světa jejich techniky a jejich teorie a řiďme se vlastním rozumem. Trénuju dvakrát denně sebe i psa? Ne? Pak se spokojím s radostí z běhu nehledě na to, kolik trestňáků a za co jsem urvala...

NEDĚLE

12170484 10205241539106122 590309957 nAgility

Týýý jo, byla mlha jako od Kebuleho:o). Smolíků bylo neobvykle málo, takže než jsme se vyložily a ubytovaly, už jsem zase vyndavala Bubíše z bedny a šly jsme se "rozcvičit". Malá lítá za tenisákem, aby trochu upustila, pak bortíme bočnice rozcvičovacích skoček, pak chvíli zkoušíme nějakou kontrol a pak jdeme na parkur, kde je to všechno úplně putná, protože Bubíš během pikosekundy zešílí jen jak se k parkuru blížíme:o))). Oba dny nám často padaly první skočky. Možná kvůli časomíře, která byla daleko před bočnicí a Bubíš myslela, že už je to bočnice, ale nebyla, takže padla na laťku. Mně je to celkem buřt, ale možná by to mohlo být optimálnější...:o). Doběhly jsme sedmé z dvaceti neboli předposlední. Vždycky jsme kvůli zónám na chvostu, ale doběhly jsme a parkurek to byl parádní. Vůbec celý dva dny se mi parkury líbily tuze. Byly běhavý, ale ne splašená rovinka tam a splašená rovinka zpátky, k tomu vždycky pár technických finesek:o))). Fakt hezký.

Zkouška

Zkouška se mi nenahrála do softwéru. Prostě jsem nějak nebyla schopná pochopit a uložit trať a taky jsem se pak při běhu několikrát ztratila, a to to nebyla chyba parkuru. Zase moc hezkej, taková těžší dvojka, bez houpačky:o))). My čtvrtý ze čtrnácti neboli poslední:o))). Jak říkám disknout Bubíše při běhu je téměř nemožný. Její superschopnost je nevyhledávat překážky:o))), musím se hodně blbě motat, vlastně jí musím ukázat jinou překážku, abysme se diskly:o). Je to moje šikulka. Téměř ideální pes:o))).

Jumping

Bez zón je život parádní! Bubíšovi zazvonila jedna laťka na místě, na který bych si klidně i vsadila (hned po tý první, která to tentokrát ustála:o) a jinak já debil, protože ač jsem si záda před tunelama nenachodila (a věděla jsem proč je tam nechci), v běhu jsem je vytvořila a nebylo to dobře... Takže takový zasekaný náběhy do tunelů. Byly jsme třináctý z dvaceti, což je tentokrát předpředposlední:o). Dobrý!

Jo, kdyby náhodou byly součty J + A, byly bysme s Bubíšem pravděpodobně třetí:o))).

A ještě jedna věc k tomu dokonalýmu agility. Mistrem světa agility se stal medík bez odložení přesto s postupovkou v agility 5,14m/s (nejrychlejší L měl 5,36m/s)

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek