Holi PÁRTY II., Mnichovo Hradiště - Ptýrov

1. běh: DISK, 2. běh: 1,44 tr. b. 6V/14; Aneta Obrusníková

Na tenhle týden jsem se přihlásila na troje dvojzkoušky, protože jsem chtěla zkusit dodělat třetí zkoušku na A3CH championa. K tomu mám spokojenou a radostnou kraťandu...

1. běh

Oba parkury byly na můj vkus trochu lámané, malinko nelogické linie. Jsem děsně rozmazlená od Alice Boháčové. To jsou parkury, co se mi líbí, i když je většinou nezvládám zaběhnout:o))). Ale A3 pes s A3 psovodem musí zvládnout mnohé.  No, já zvládla tentokrát zaměnit povel ZAZA (out) za povel DýDý (stáhni se ke mně, překážka se půjde ode mě). A Dýdunka poslouchá. Což je dost podezřelý, protože poslouchat já jí nikdy neučila. Jednak nevím úplně, jak na to a jednak je to už dost o detailu a to mě nebaví a nejde. Takže jsem na předposlední překážce zblbla povel a byly jsme DISK. Tak mě to naštvalo, až mě to rozbrečelo, jak jsem nemožná.

Jsem zvyklá to kazit. Ale jen tak jako obvykle - jako že jsem někde pozdě, nebo blbě natočím ramena nebo se předkloním nebo, jako na tomhle parkuru, hlásím ÁČKO a přitom myslím houpačku. Když mi to po desetině vteřiny došlo, chtěla jsem se kraťandě omluvit, protože to mi takhle máme a ten ksicht co na mě kraťanda hodila nikdy nezapomenu:o). Z očí jí koukala úplně jasná otázka: Co to meleš?

Co mě ale vždycky tak napůl škodolibě zahřeje u srdce je dvojitý áčko. Moje sebevědomí se rozplácne jako koucour na slunečný střeše pokaždý, když se tohle stane. Souvisí to s Bubíšovo kariérou, kdy i jedno áčko bylo likvidační, ale teď by se mohlo jít klidně padesátkrát a bylo by to putna, protože pro kraťandu je to trapně obyčejná akce přelejzat áčko:o))). Není to sice ani zbla moje zásluha, ale na to historie neptá:o))).

2. běh

To bylo vtipný. Při prohlídce jse se zasekla někde u třetí překážky a něco vymejšlela a ujel mi vláček ostatních a já nemohla vůbec najít, kudyma to vede! Ale vůbec! Ještě že nejsem na Ptýrově úplně cizinec a vždycky tam je někdo známý, takže tentokrát jsem z prohlížení vyrvala Ivu Říhovou a donutila jí jít se mnou od začátku. Je hezký, jak jdeme jeden parkur, ale naše vedení se liší téměř na každém "kritickém" úseku a to Edík (českej strakatej) je v podstatě taky taková kraťanda:o))), jen je malinko svižnější.

No, při výběhu z tunelu jsem kraťandě zaclonila vstup do slalomu zadkem a ta ho chudinka vůbec nemohla vidět, takže se vydala někam hledat nějakou laťku, i když to byly zřejmě nohy židle za parkurem, a než se z toho výletu vrátila... Víme, jak to máme s rychlostí a ani čistý běh pak ve finále čistý být nemusí, takže tenhle nebyl. Linie musíme mít vyčištěný do hladka, protože jakmile někde vyrobíme oblouk, šance na nula trestných bodů padá na bod mrazu.

Koukala jsem tam na naše spoluzávodníky a je neuvěřitelný, co ty borderky naběhají metrů navíc. Netočí na skočkách, tunelech. A stejně nás všechny strčí rychlostí do kapsy. A to musím na obranu kraťandy říct, že na svoje poměry metelí!!!

Takže tohle snažení nic moc. Další závody nás čekají v pátek v Praze.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich