14. dvojzkoušky, Masečín, Villa Gineta

Do Villy Ginety se prej už jezdit nebude - prej je tam drahý jídlo a taky je to tam malý...říkala paní asi organizátorka. Je mi to líto. Je to tam hrozně hezký i přes tu celkem šílenou cestu:o). Prosvětlenou střechou je v hale krásný světlo, není potřeba svítit elektrikou. Povrch je světlej a hezky se po něm běhá. Na skákače a běhače se dá koukat z hospůdky s domácí kuchyní... No, nevím, asi to někde hezčí je... 


Ranní vstávání považuji za trápení. Moje, Mírovo i obou psů. Ještě za tmy jsme se vyklátili z teplých pelíšků, oškrabali zamrzlý auto a vydali se na cestu. Po cestě jsme několikrát zakufrovali, naložili Verču s Amy a na čas dorazili na prezentaci. Vlastně všechno šlo hrozně rychle. Prezentace, prohlídka pro všechny kategorie, odběhání SA1 a šli jsme na řadu. Tentokrát nás bylo v MA1 myslím 18. Z toho největší zastoupení měli foxlové - byli jsme tři! Pan rozhodnčí Petr Rybář postavil dva opravdu jednoduché parkury. První byl úplně bez motaček, druhý trochu zamotaný byl, ale nic, co by se nedalo rozmotat povelem "ke mně". Byla jsem strašlivě nervozní, nesnáším závodění! Artýsek vypadal, že ho zajímá všechno ostatní, ale HLAVNĚ jsem mu úplně jedno já! Asi teprve pikovteřinu před startem si vzpomněl, že mě má a běžel. Nic rychlýho, spousta chyb v mým vedení (navíc vypadám při běhu jako debilní debil), ale ty vedly jenom ke špatnému náběhu do slalomu. Zbytek běhu byl čistý a tak světe div se: MÁME PRVNÍ ZKOUŠKU A1!!! Jupí! Druhý běh jsme byli disk až po všech motačkách, který jsme zvládli levou zadní. Ovšem Artýsek se rozhodl, že ten velký černý pes není vhodné publikum a to ho donutilo sejít z trasy, nasadit ježka na kohoutku a tvářit se vražedně. Nejvíc by pomohlo Artýska okamžitě zabít, ale to by všichni ti psovodi, kteří svým psům neubližují, ale jenom do nich kopají, tahají je na vodítkách a řvou na ně hrozně nadávali a říkali by, jaká jsem strašlivá panička:o). Takže jsem agility zabalila, dovolala psa, srovnala ho (bez dotyku) k noze a z parkuru jsme odešli takhle kynologicky:o). Nevadí. Druhý běhy Artýskovi nejdou, hlavičku má už unavenou a míček jsem s sebou neměla... 

Na cestě domů byli oba psíci v autě úplně vzorní.

 Jo, a ještě jsem zapomněla napsat, jak moc úspěšní jsme byli:o))):

délka trati: 135m

počet překážek: 17

standartní čas: 45s

maximální čas: 80s

 jedno odmítnutí (ten slalom), tj. 5 trestných bodů

čas: 40,84s

hodnocení: V

postupová rychlost: 3,31ms-1

bramborové místo (čtvrté:o)

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich