DýDý je poděs:o).

Už si přesně nepamatuju, jak moc akční byla Bubíš, ale malej plesnivec je ničitelka:o). Jakmile je bez dozoru, zaručeně něco zdemoluje. Nebo se alespoň snaží něco zdemolovat. Na materiálu nezáleží. Žere koberce, deky, Matese (ten se jí obzvlášť líbí), kovový nohy od stolu, gumový stojničky pod železný nohy u stolu, podložku na čůrání, kytku, dřevěný trámy, co nám drží střechu nad hlavou, umělohmotný misky na granule, gumovou kostru ryby, kterou naši psi pohrdli, venku listy, mechy, trávu, klacíky, kmeny stromů a GRANULKY! Krásně baští granule, i když jí to jenom zdržuje od žraní věcí nepoživatelných, proto žrát granule nikdy nevydrží dlouho.

Artýsek na ní vrčí, pokud si on okupuje nějaký místo a DýDý se mu tam přibližuje. Vrčí. První den ji tím zahnal. Druhej den jí zahnal a ona se hned vrátila, třetí den na něj zpětně štěkala a už nešla nikam. Jsem zvědavá, kdy to Artýsek zabalí. Evidentně tady tahá za kratší konec. Nadšenej novým přírůstkem není, ale to on není nikdy. DýDý se ale do velkýho mrzouta zamilovala a když někoho prudí, tak Artýska:o).

Prožraná Bubíš má problém jedině, když somruje v kuchyni a má pocit, že mi něco upadne z linky. Jinak DýDýska ignoruje a čas od času ji chce ojet. Za to na Bubíše bylo hozeno tričko a tím se situace uklidnila. Klidně bych si i myslela, že za pár dní ji plesnivka vyprovokuje ke hře:o).

Sobota:

Nebohé do auta naložené štěndo chvíli plakalo, že je samo v neznámém prostředí u cizí ženský na klíně. Nechtěla jsem, aby vzbudila Matese, tak jsem jí začala vyprávět, co všechno nás čeká a to ji unudilo do spánku, ve kterým vydržela v podstatě až do Liberce. První setkání proběhlo u nás na zahradě. Dobrý. Malýmu kraťandímu štěňátku je Bubíškova bedna, takže jsem bednu vystlala dekou ovoněnou DýDynou maminkou Ailee a trpaslíček si z ní hned udělala azyl. Na noc jsem nechtěla malou mást spaním s náma v posteli, ale nechat ji napospas samotě by mě zabilo. Kompromis. Spím v posteli s bednou:o))). To se osvědčilo. Malá je v klidu a hezky spinká. Celou noc nevydržela a v jedenáct jsem běžela pěkně z pátýho patra venčit a pak ještě jednou ve čtyři. Naštěstí to zrovna byly doby, kdy jsem krmila Matějčka, takže kojení s drobnou objížďkou:o))).

Neděle:

Bylo krásně, takže hřiště:o). Klikám a krmím, zkouším hračky. Klikání je v záběhu, ale tváří se to dobře. Z hračkování jsem nadšená. Malá se chce tahat o uzlíky a velkýho gladiátora, za hračkama peláší a přináší je zpět! Ne úplně ke mně, ale dost blízko:o). Radost. Když zdrhám a volám DýDý, mastí za mnou. Doma v bedně spinká nebo demoluje vniřní podložku:o), ale není to žádnej tvrďák, spaní ji obvykle dostihne:o). První kontakt s vodou jí zešílel a poštěkávala a vrčela na ten živel, protože ji namočil přední tlapičky:o). Do vody si netroufla, ale foxlíci jsou jako nakládačky a když je vedro, tak ve vodě prostě dokážou ležet, na a za hračkou by se klidně utopili, tak myslím, že DýDýsku časem strhnou a když ne, tak se prd děje:o).

Úterý:

Já se asi picnu. Zítra uvidím, co to klikání, ale dneska malá vypadala, že chápe, kdy přijde odměna. Místo ožírání mých prstů, ze kterých za takových okolností nic nepadá, si způsobně sedá a čeká (tady by se hodil smajlík s vyvalenýma očima) na klik a odměnu. To se dělo dopoledne. Odpoledne jsem teda nelenila a vytasila se s targetem s ideou přední packy na target. Zítra to ověřím, ale malej pes dával po chvilce přední pacičky na target a vypadala, že ví, co dělá!!! Hračkování super! Nosí, přetahuje se, loví:o).

Dopoledne nemůže být bez bedny ani omylem. Jsem s Matesem v pokojíčku a co Dýduše demoluje v obýváku netuším, tudíž bude kočka zavřená. Naštěstí Matějček je už veliký miminko a ve slingu můžeme vyběhnout kolem baráku a DýDý vyvenčit.

Středa:

Páníček/táta bývá ve středu dlouho v práci, takže pejskům a venčení ten den moc nepřeje. Malá ale byla venku docela dost. Z našich raťafáků vlastně nejvíc, neboť pokaždý když jsem ji šla vyměnit za foxtrotla, tak se probudil Matějček a jal se řvát, tudíž z foxlího venčení moc nezbylo. Zítra jdeme do lesa ať si foxlata taky užijou! Naše malá kraťanda si krásně hraje s čímkoliv, co nabídnu a klikání jí opravdu došlo a po targetu capkala předníma hohama jako divá. Zítra se zkusím hecnout a natočit video:o)!

Když si hrajeme na zahradě, hodně lidí se zastaví a diví se Dýdýšině barvě. Krom jedný paní nikdo kraťandu nepoznal. Co je ale pozoruhodnější, je přehlídka poněkud diskutabilních poznámek typu: To jste ji koupila na internetu? Víte, jak vypadá matka? Pes s PP je zbytečně drahej. Naše maminka to ovšem rozsekla: Co budeš dělat s těma starejma? Mám je už načtvrcený v mrazáku. Bubíše do guláše, Artýska na řízky!

Čtvrtek:

DýDýš vstává za noc dvakrát. Venku si vždycky svý udělá. Hrozně srandovně leze ven z tý krabice - v podstatě se vyplazí ven, takže zadníma nožičkama se odráží od zadní stěny a přední nohy už jí lezou ven. Nožičky má teď vůbec na svoje tělo předimenzovaný. Je vtipná:o)! Dneska už jsem prostě musela do lesa. Psi se sice těšit nemohli, ale když už jsme tam byli, byli šťastní! Dýdouš nejdřív skotačila kolem nás, ale ke konci už jí docházelo a v autě usnula na podlaze jako kotě:o). Zkoušela jsem zase klikat a target už je Dýdynce celkem jasnej, takže začínáme s dalším trikem 4in. Zapomněla jsem, jak moc malý štěndo to je a lekci udělala zbytečně dlouhou a psici se už pak nechtělo, ale i to do příště vylepším:o). Další ztráty na kytkách se už nekonaly, tak uvidíme, jak se malá pochlapí zítra.

Artýsek se v lese choval neočekávaně spořádaně a Bubíš už je tak tlustá a líná, že se už ani z cesty podívat nejde... Má chudinka pořád hlad, protože jí míň krmím, ale jestli někde hubne, vidět to není.

A večer byla bouřka. Pořádná. Dvě rány nám roztřásly skleničky, ta druhá dokonce i celou linku:o). Kdo se rozhodně neroztřásl byla naše malá odvážná DýDý!!! A samozřejmě ani óóó velký Artýsek, ani nesmírně pitomá Bubu a už vůbec ne náš převeliký vůdce Matýseček.

Pátek:

V pátek bývám obvykle velmi disgustovaná a znavená a tentokrát toliko, že se mi podařilo zapomenout dát si kafe. To ze mě udělalo zombíka, tudíž i přes přítomnost nahrávacího zařízení při našem klikání, nepřišel nikdo, kdo by nahrávací zařízení zapnul (tím nikým myslím pouze a jedině můj mozek). Nahrávka tedy není. Zítra úkol předám Mírovi, ten by mohl v přetěžké zkoušce obstát a kameru zapnout. No ale uvidíme, nechval dne před večerem.

Dýdýška dneska v lese nejevila přílišné nadšení z pohybu - bylo mokro a navíc jsem jí na venčení vytáhla z bedýnky, kam si akorát zalezla po celodopoledním demolování bytu a jeho vybavení. Dvakrát si řekla o nošení, potřetí jsem na ní udělala dlouhej nos a dojít musela po svých:o). Kdyby někoho zajímalo, co dělá teď, tak vězte, že žere křeslo na střídačku s Mírovo opravdu jetou ponožkou:o))).

ALE pozor, kdo by získal pocit, že si stěžuju, by vedle byl (mistr Joda:o). DýDý je skvělá. Roztomilá, odvážná, drzá a kontaktní!