Únor 2018

Já opravdu doufám, že alespoň únor bude zimní měsíc.

1. 2.

Včera jsme rozdali vysvědčení a dneska máme jít zase vzdělávat? No nene:o). Musím říct, že mám morálku na bodu mrazu:o))).

2. 2.

Ptala jsem se kolegy v práci, v rámci udržení obědové konverzace, co je potřeba na bruslení na běžkách. Odpověděl mi, že se na starý kolena nemám nikam srát. Doslova:o))). Vzhledem k tomu, že je stejně starej jak já, mohla jsem ho poslat do oněch míst a bylo:o). V sobotu ráno jsme se teda s Mírou vydali do půjčovny lyží a jiných srand (v létě mi tam půjčovali koloběžku) Adler v Bedřichově. Půjčili jsme si skejtový běžky, který jsem v životě neměla na noze a vydali se zaparkovat na stadionským parkingu. Lidí dost, ale místa nějaký jo. No, a jelo se:o))). První pocity byly něco jako do p*dele a ku*va a tak (pardon, ale ono to tak opravdu bylo:o), potom přišlo ííííííííí, pak áááááá, nakonec chytání balancu s němým výkřikem, a pak jsem najednou byla děsně daleko od Míry, kterej si ještě zavazoval hůlky nebo co. To mě překvapilo. Ono to děsně jelo! A to jsem nevytvořila jediný tempo. Teda jako tempo, já nevím, jak se tomu jinak říká, když píchnete a bruslnete, tak jsem tomu začala říkat tempo. Plavci a bruslaři prominou. Hodinu jsme tam tajtrdlíkovali a byla to fakt zábava. Endomondo jsem zapnula pozdě, ale asi tak v polovině času, takže vynásobeno dvěma jsme si pěknbě zabrusíkovali:o))). Hezký!!! Tohle si ještě někdy zopakujeme. Kéž by mě tahal pes...!

3. 2.

Na sobotu jsme si naplánovali náš typický koloběžko-turistický výlet. Koloběžková část se zkrátila o zasněžené části cesty, kdy se sníh tak lepil do mezery mezi blatníkem a kolem, že se kola netočila:o))). Ale jinak to bylo fenomenální i s několika kilometrovým zakufrováním. Zasejsme si ukradli Zebinku, abychom získali základní motorek. Tentokrát Zebušák táhla mě na kolobce a za náma se pokoušel stačit Míra se svým plesnivým jednoválcem:o))). Stačil, ale to on by stačil i bez toho jednoválce:o). Jako kraťanda se snažila, ne že ne, ale že by v tom byl nějakej dynamit, to ani omylem. Míst plánovaných cca 6-7 km jsme nafičeli 13 a myslím, že obě holky toho měly plný kšandy. Bubíš zůstala doma. Tolik k tomu, jak se plácám v tý její rozbitý noze. Známá zvěrolékařka zahlásila, že to nemám nechávat, že to bude Bubíše bolet, takže Radun už nás objednala k ortopedovi do Nymburka. Díky. Uvidíme.

7. 2.

Matese nám po víkendu úplně odpadlo. V neděli špatně usínal, v noci se opakovaně budil a v pondělí ráno volali ze školky, že si pro něj máme přijít. Když Míra kolem jedenáctý dorazil, dítě spalo na tamním gaučíku. Pak spal tři hodiny doma a v úterý ráno vstával celkem v normě. Tím pádem jsem doma na OČR. Ono, kdyby to nebylo OČR, šla bych na vlastní nemocenskou. Padla jsem včera a dneska je to jen malinko lepší.

10. 2.

Jablonecká přehrada zamrzla. Ona teda zamrzla i ta liberecká, ale ta ve mně nějak nevzbudila důvěru... Čas vyrazit na brusle. Krásně jsme si zajezdili. Bubíš zůstala doma, protože psa žeroucího přimrzlej hnus  nepřemluvím o spolupráci na bruslích. Dýdunka jela samozřejmě s námi a byla chvílema rozbitá, chvílema spokojená. Klouzala za tenisákem nebo jen tak poklouzávala kolem nás a doma padla za vlast. Matese chvílema brusililo, ale mnohem raději se vezl na sáňkách, který Míra roztáčel a dostával do smyku.

11. 2.

Protože do není v našich silách (zatím) naložit do dostupného auta dvě koloběžky a čtyři psy každého ve vlastní bedně, musely jsme s Radunkem nechat kolobky doma, a byl z toho moc příjemnej pěší výlet po červený na Hamru. Složení výpravy bylo sto procent. Odehnaly jsme zákeřného bígla, neztratily se, ani neztratily Zebinku. Hezký.

24. 2.

Matýsek má svátek. Kromě umělohmotných zbytečností jsme se vydali do divadla. Naivního divadla. Od kamarádky jsem koupila lístky na představení ŽLUTÉ - MODRÁ - ZELENÝ. Jsem evidentně divadelní barbar, protože představení plné abstraktních obrazů jsem prostě nepochopila. Myslím, že ani Máťa ne. Ale je to náš hodnej a klidnej kluk, tak to vydržel.

25. - 28. 2.

Poslední únorový dny jsme se vydali na výlet. A bylo to fenomenální! Článek zde.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich