Dneska jsem se vydala jenom na krátkou, protože jsem se zadrhla v práci a to člověku vysaje toliko energie...:o). Jako vždy, když se mi nechce nic vymejšlet, jsem dojela na Novou Louku a odtamtud jsme se vydali kolem Bedřichovský přehrady.

 Potkali jsme ovci. Sice měla lidský doprovod, ale to by mým psům nezabránilo uhnat jí a někde po cestě jí nechat chudince zlomit nohu. Artýsek byl včas chycen a Bubíš taky. I když v Bubíšovo případě bych se spíš bála o ní než o ovci. Ovci jsme zdárně minuli a pak už byl Tydýsek celou dobu navolno. Potkali jsme dva cyklisty a tři! auta a pak pusto a prázdno. Po dlouhý době šlo obejít přehradu po modrý po břehu. Bez pochybný hranice vyznačený cestou se Artýsek loudal po lese okolo a čmuchtil tam buhví co a když už mi připadalo, že je tam moc dlouho, tak jsem zavolala a on přivalil. Spíš bych si myslela, že to byla náhoda - jako že už byl na cestě k nám a do toho já vejskala, ale takhle to má vypadat, ne? Dáte povel a on se splní!!! Po cestě jsme zmokli a jsem moc ráda, že jsem nevymyslela žádnej ambicióznější courací plán! Dneska by to nebylo moc příjemný. Artýsek byl hodně pryč, ale v krátkých časových intervalech. Minutku v lese, kuk na nás a zase do lesa. Vypadal spokojeně.