Leden 2016

...sněží, sněží mráz kolem běží!

 Konečně! Taky jsem nelenila, vytáhla kšírky a krosový šňůry a šlo se sáňkovat. No, šlo se, kdyby to bylo tak snadný...

Oblíknout dítě a tři psy do -15 stupňů je pro mě naprosto chaotická a zpocená aktivita. To zpocená myslím doslovně. Jaký zvolit pořadí? No, přiznávám, že psi jsou u nás hodně vysoko a nedovedu si představit, že je navlíknu do postrojů a do oblečků a nechám je čekat na chodbě:o). Na druhou stranu Mates se taky neplazí nikde dole v bahně a ještě navíc dokáže být velmi nepříjemný při tepelném diskomfortu - z jednoho i druhého extrému. No a o mně ani nemluvě. Jenomže bohužel jsem na svý stupnici nejníž, takže začnu s oblíkáním sebe. Doma máme celkem chladno, takže termotriko a podvlíkačky jsou vlastně odměna po dvacetiminutovým běhání po bytě polonahá. Hledám totiž všechno příslušenství - moje, psí, dětský... Pak to samý navleču na Matese a u toho se už celkem zahřeju na normál. Pak pokračuju se sebou - termokalhoty a mikina. Matese to čeká taky, ale já se začínám lehce zahřívat a na psychiku nepůsobí dobře ani Bubíš, která už ví, že se jde ven a začíná se rozskučívat. Mates u toho pije, hází čepicí a vytváří různé aktivity, které od mě vyžadují výdej energie, tedy TEPLO! Pokračuju svetrem a snažím se donacpat Matýska do bundy a bot. Sama už boty mám, taky ten svetr a na zádech už první kapičky... Bubíš skučí, Artýsek štěká, Dýdynka dupe po kleci. Vypouštím psi, pročež Bubíš přejde na konstatní tón o výšce tříčárkovaného E, Artýsek poštěkává a Dýdynka je oba žere. Vyhazuju na chodbu Matese a rozplétám postroje a vodítka. Nejdřív Bubíš. Možná trochu zmlkne... A? Ne, nezmlkla. Chvíli ještě řeším, jestli mám dát kšíry na obleček nebo obleček na kšíry, ale šest let starý obleček to vyřeší za mě - nemá na postroj díru. Artýsek se odešel schovat do obýváku. Cože? Proč? Nesnáší obleček! Nesnáší ho tak, že spolkne svou hrdost a jde se někam schovat. Chvíli ho lovím kolem stolu v obýváku. Pak zařvu několik velmi sprostých slov, který jsou i pro našeho mistra Bombastika znamením, že to přehnal a pes se konečně zastaví. V oblečku a kšírech se Artýsek tváří jako týraný pes, přesně do tý doby než vyběhne ven a začne u branky řvát na nepřítele. Už to vyventiloval a od tý doby si ani nevšiml, že nějaký obleček má. Bubíš má taky retro hadříky a i ona musí mít kšíry přes obleček. Jediná naše modelína Pindruška má Hurttu a nějakej pán od Hurtty to vymyslel a na zádech oblečku udělal díru, kterou jde provlíct i Non-stop očko postroje Line. Dobrý. Psi oblečení, dítě bez čepice a rukavic oblečeno, já bez bundy a čepice zplavená a rudá. Někde v průběhu jsem ještě bablila batoh s termoskou a nějakou malou sváčou, takže teď si beru na záda batoh, Matese na ruku jednu, Artýska na vodítku do druhý ruky, vyjícího Bubíše kolem nohou a Dýdynku někde za zádama konečně vyrážíme po schodech z pátýho patra na mráz.

Naložit do auta tři psy, dítě a sáně taky není tak jednoduchý jako to vypadá. Kam mám jako dát ty sáně? Vyřešeno. Jak se na parkovišti vyložit? Vyndat Matese a neustále na něm mít jedno oko (jsem chameleon), vyndat sáně, vypustit psy (za to by mě klidně mohli zavřít jako za rušení vesmírnýho klidu), zapřáhnout Matese za sáně (to není překlep), pod kopcem vypřáhnout Matese, přemluvit ho, aby ještě aspoň kousek šlapal. Zapřáhnout psy. To taky není jen tak. Bubíš s Dýdynkou za sáně. Artýsek táhne mě - přece nepoběžím vedle sání sama?


Na videu je vidět, jak to, co svědčí foxlům, abolutně nerozdejchává kraťanda. Povzbuzování Dýdynku stresuje, nechápe proč, když už běží, jí ještě říkám, ať běží. Naopak foxlové bez popohánění zevlují. Ale s fanděním utáhne Bubíš moje malinká srdcatá sáně celý sama i s Matesem!!! To jsem nezažila:o))). Jedno tahání už jsem nechtěla Dýdynku prudit, takže jsem chytla jen Bubíše a nevěřila jsem svým očím:o))). Makala jako šroubek a opravdu sáňky táhla sama, do fakt prudkýho kopce:o). Artýsek se šetří a tak popotahával mě jen aby se neřeklo. Když se do toho kraťanda přece jen opře, nestačím jim:o). Byla to paráda. Lidi na nás koukali jako na raritku:o). Matese řvalo jen trošku. Psi zase trochu vypustili páru. A že jí mají:o))). Hezký.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek