Polsko 2018, 20. - 23. 8. Miedzyzdroje

Z Baltského moře se u nás doma stává taková klasika a to jsem tam nebyla zvyklá jezdit. 

310818 plLoni jsme to tam objevovali s Bubíšem a Dýdunkou, bez Matýska. Letos jsme tam vzali celou marškumpačku. To znamená my, Máťa, Bubíš, Dýdunka, Gamorče.

Dojeli jsme do toho samého kempu, postavili stan na téměř stejném místě jako loni a pelášili k moři. Stejně jako loni jsme se nedostali k žádnému z naplánovaných výletů a jen se rochnili ve vodě a bylo to fajn. 

Takhle napsané to tak nějak vypadá, že jsme se jen váleli, ale po čtyřech dnech "válení se" jsme byli utahaní jako koťata. Každé ráno bylo potřeba vyvenčit dravou zvěř, která teda, a to musím podoktnout, sekala latinu a prudila jen úplně malinko (Bubíš:o). Potom kluci na koloběžce jeli ulovit snídani. Po snídani cesta na pláž. Kombinovali jsme různý způsoby, jak se tam dostat. Poprvé jsme šli pěšky, pak jsem vozila chvíli Máťu na kolobce městem a Míra s psojma dobíhal lesem a nakonec jsme to dávali lesem já na kolobce, Máťa na kole a Míra běžmo. Blíží se doba, kdy už i on bude potřebovat nějaký svůj dopravní prostředek. Já jsem úplně nemístně nadšená z kolobky! Je malá, lehká, skladná a doveze mě velmi rychle kamkoliv, líp se z ní vystupuje, nemlátím se o pedály, když jdu vedle ní a po pláži jí unesu, aniž bych funěla jak lokomotiva.

Na pláži jsme hned šli házet holkám do vody. Letos v létě toho obecně naplavaly mnoho a tady si průměr ještě zvedly. Bubíš se zamilovala do pulleru a může za ním plavat do chcípnutí (což jí v těch vlnách, co byly první dny i dost intenzivně hrozilo). Dýdynka vlny miluje. Je to čelinč, kterou může překonávat, bojovat a u toho se ani trochu nebát ničeho. A tak umí vlnu i podplavat, aby se dostala za tenisákem. No a Gamorče:o))) se pro puller i potápí, když je potřeba:o). Do vody skáče neohroženě. Trochu jí pokulhává plavecký styl, ale to doladíme. U moře jsme byli dvakrát denně, to jsou čtyři cca patnácti minutové jízdy na kolobce, tj. hodinu denně. Večer do centra na molo koupit nějaký ňamičky a prolézt tamní atrakce. Musím říct, že mě poslední den bolelo už úplně všechno kolobkové svalstvo. K tomu házení a plavání a potápění se.... Hmmm, k tomuhle moři budeme jezdit takhle před začátkem práce, abych si u stolu v kabinetě mohla taky odpočinout:o))).

Jako největší prudič se ukázala Bubíš:o))). Nejsem překvapená:o). Skučí, mručí, v bedně řve a pak ta její nožička... Samozřejmě, že jí zkoušíme šetřit, ale copak se foxla umí šetřit? Štěně bylo, v rámci svých možností, které jsou co se klidu týče dost omezené, v pohodě. No a náš plesnivej anděl jako vždy perfektní.

Počasí jsme si užili úplně všechno;o). Když jsme přijeli, dokonce jsme na pláži zmokli. V úterý už se mraky trhaly a bylo víc jasno než polojasno, ve středu bylo vedro bez větru na padnutí a ve čtvrtek typicky jasno a větrno. Hezký. Miluju moře v jeho jakýkoliv podobě.

Fotky ZDE.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich