Chorvatsko - podzimky 2020

Chorvatsko - Banjole

 

 

Splnili jsme všechny podmínky Romči Prymuly - rozestup přes 1000km, omezili jsme kontakty jen na rodinné členy a nechodili jsme zbytečně nakupovat. Zato jsme chodili ven na vzduch, kde nikdo nebyl. Taky jsme se otužovali a jedli mořské plody a ryby. Jsme vzor:o))).

Na místo jsme dojeli odpoledne. Zatímco Míra ještě dozajišťoval ubytování (paní majitelka musela přijet z Puly:o), my s Máťou jsme se vydali obhlídnout moře. Bylo parádní a slaný a ne tak studený, jak bych čekala:o). Když jsme se konečně nastěhovali, jen jsme pofackovali pár věcí a hned se šli podívat, jak vychází měsíc a jaká je nejbližší pláž. Byla se zákazem vstupu psů, ale hned vedle byla louka/pole, která vedla podél pláže a tam si holky mohly dělat co se jim zbílilo. A taky dělaly:o))).

První noc jsme si ověřili, že nemáme dostatek teplýho oblečení a s našima dekama navíc jsme šli spát.

Na ráno byl naplánovaný výlet do Rt Kamenjak.

Dojezdovka od našeho apartmánku byla něco kolem 20 minut kolem moře. Kamenjak je něco jako chráněná krajinná oblast u nás a v sezóně se platí vstupné. Netuším kolik. My chvíli bojovali se závorou, která se nechtěla otevřít. Naštěstí kolem nás profrčel pán vedlejší závorou, která se otevírala automaticky na fotobuňku:o))). Měli jsme nějaký plán, kam a jak pojedeme, ale my jsme se s Máťou hned ztratili a Míra nás musel dohledat jinde, než bylo domluveno. Už to se povedlo, protože jsme se s Máťou ociltli na závětrné straně poloostrova a zkoušeli vodu a kamínky a koukali na ježky:o). Pak jsme se vydali podél vody k dalším a další zátokám a na parkoviště k DáDovi jr.

Večer kluci našli otevřenou pizzerii a dovezli večeři. Jako pak každej večer;o).

Další den jsem se chtěla podívat jinam a našli jsme kus neobydlené země na východním pobřeží Istrie. Během cesty se ukázalo, že je to zřejmě nějaký bývalý vojenský prostor. Bunkry a odstřelovací věže mi způsobují stísněnost a diskomfort, takže jsme se na nejvyšším bodě výletu zdrželi jen chvilku. No, tohle nebyla krása ani trochu. chorvati jsou bordeláři a mimo turisticky vytížené oblasti bylo opravdu smutně hnusně. Odpadky, kam se podíváš. Nemluvě o psech vybíhaících z pozemků, který mi chodili kousat do Gamory a musela jsem je zahánět koloběžkou a Míra řevem... Zklamání jsme se rozhodli vyléčit na Kamenjaku a to se povedlo úplně skvěle!

Po brutálním setkání s chorvatskou venkovskou realitou jsme se další den vydali do národního parku Brijuni. Klídek, pohoda, nuda:o), čisto. Byli jsme pěšky a koloběžky dost chyběly:o). Ale i tam bylo moc krásně. 

Poslední den jsme oslavili jízdou na SUPíčku kolem útesů na jižním cípu poloostrova Kamenjak. Kluci skákali z výšky do vody, zkoumali jeskyně...

Domluva je jasná. Pokud to alepsoň trošku půjde, příští rok nebudeme objevovat nic nového. Pojdeme znova na to samé místo...

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek