Výročí mých čtyřnožců

Artýskovi bude 7. 7. osm let, Bubíškovi těsně minulo pět a půl a Dýdynce bylo 2. 7. pět měsíců. Na dorty a oslavy nejsem ani u lidí, a tak se psy nedělám žádný tyátry. Stejně by jim to bylo putna:o)!

Artýsek je na svých osmi v podstatě opravdu starej pejsek. Jeho hlavička si toho nevšimla, ale tělo vypovídá službu. Bolí ho záda a nohy a to tak, že furt. Jenom s hračkou přichází adrenalinovej rush a to ho pak nebolí nic, aby to po odeznění všechno bolelo ještě víc. Ze sportovních aktivit nám zbyla naše poslušnost, tréninkově dogdancing a vycházkování s plaváním, ale ne moc dlouhý. Bolí mě srdce, když ho vidím. Hra musí být opatrná, ale jenom z naší strany, od něj nelze opatrnost a pud sebezáchovy očekávat ani omylem. Tohle léto zkusíme urvat několik posledních zkoušek. Když vyjdou, bude z Artýska MoD1 a BH pes, ale spíš s tím nepočítám, i když se na cvičení a smečkování moc těším.

Moje šílený sluníčko Bubíš už taky není žádná mladice. A taky to neví:o). Bubíškovi je pořád něco kolem jednoho roku. Konečně se podařilo zhubnout ji, takže vypadá fešně a projevy má taky fešný. Můj malý šílený gumídek. Na prázdniny jsem nás přihlásila na několik zkouškových agizávodů, tak uvidíme, co se podaří.


Na pak naše zlatíčko DýDynka. Jinýho psa než foxla jsem nikdy neměla a teď se nestačím divit, že pes může být i ... takovej:o). Je prostě báječná! Občas se mi stane, že si jí najednou všimnu a koukám na ní a říkám si: moje kraťanda; mám kraťandu; a plesnivou k tomu a jako bonus báječnou!!! Je tuze učenlivá. Zatímco Bubíš se učila procházet psíma lítačkama celý léto a další si to musela nejdřív zopakovat, DýDynka prolezla foxlím otvorem hned po prvním vyhodnocení situace. Trivka. Je čistotná. Bubíš čůrala po koberečcích ještě v roce a půl, Pindruška už teď ví měsíc, že se čůrá venku. Na vodítku je jedinej pes, kterej mě nevláčí. Prostě respektuje tempo, který udáme, ať je jakýkoliv. Je zvídavá a zvědavá. Nejdřív jsem si říkala, že je trochu srábek, ale pak jsem to přehodnotila. Jenom se do každý situace nehrne jako foxpaka, ale chvíli o tom dumá a teprve pak to jde prozkoumat. To je asi hlavní rozdíl mezí ní a mýma foxlíkama. Ona nejdřív myslí a pak dělá. Foxlové nejdřív dělají a pak občas myslí:o))). Občas je důležitý slovo:o). Teď mám na malou hromady času a hodlám si jí vybydlet, protože pak se zase přihlásíme k Silvii Trkman. Díky Bubíšině výjimečnosti jsme u Silvie prostě oblíbený, a tak jsme si s DýDynkou vysloužily trochu speciální výukový hodiny:o). Tuze se těším!

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde