Ještě jí chvilku budu chválit, než úplně chytne foxteriéří móresy:o))).

Abych ale pravdu řekla, částečně Dýdýšinu skvělost přiznávám jejímu soužití s našima foxlíkama. Především s Bubíšem, protože Artýsek už sice Dýdynku do svýho repertoáru zařadil, ale rád jí moc nemá:o))). Bubíš je s Plesnivkou denně v kontaktu - většinou jí Dýduše žere a Bubíš zdrhá, než se přetočí a začne žrát Dýduši, která pak zdrhá a kníká, aby se po pár metrech otočila a šla Bubíše znova terorizovat, ta se ale ještě nestihla odpřetočit, a tak se holky válejí po zemi a koušou se a je jim fajn:o))). Víc šrámů mívá Bubu:o). Myslím, že jí foxlové denně ukazujou, že nic na světě není problém; že není potřeba se bát igelitů, tramvají, popelnic, cedulí, hydrantů; že se věci nepasou, spíš loví; že lidi jsou otravní tvorové, jejichž činnosti není potřeba si všímat, a proto je vhodné ignorovat auta, kola, bruslaře, skejťáky; že plavání je strašlivá bžunda; že mokrá tráva je skvělá na válení se; že hovna a mrtvoly prolezlý červíkama jsou ideální na vyválení se...

Na druhou stranu si Dýdynka drží to, v co jsem u kraťandy doufala - ovladatenost, řiditelný drive, nevzpupnost:o), takovou ladnou vznešenost, oddanost. Kdybych byla schopnější cvičič, už umí snad úplně všechno:o))). Učí se ráda a rychle, s klikrem jde všechno hyperrychle. Stačí jednou jedinkrát trefit chtěný chování a okamžitě ho nabídne znova. Je to tabulkovej pes a to je kompliment. Konečně se můžu přestat bít v hruď, že jsme něco zvládly, i když nám v cestě stálo milion překážek. Kdo o ně kurňa stojí?

Doufám, že to zvládnu a všechno to skvělý jí zůstane!

Fotky naší krasavice inteligentní vytvořil Májja, jako obvykle a jsou přenádherný, jako obvykle:o)!

No, a aby mě hanba nefackovala, Bubíšek si zaslouží taky velikou pochvalu. Takhle zónuje na hřišti: