Nejela jsem s Pavlínou na čuchací víkendovku s Ščučkou, protože jsem chtěla vidět českou elitu závodit.

To jsem tomu teda dala:o))). Po sobotním agility družstev kategorií M a L mě vůbec netrápilo, že se na nedělní jednotlivce nedostanu. Byla jsem otrávená. Medíci ještě dobrý, i když o prošlápnutí zóny na kladině vítězného družstva by se dalo dlouze polemizovat... Jenomže rozhodčí řekla, že dobrý, tak dobrý. A pak přišly eLka a myslím, že koukáním na výkony eLek, by mohli klidně lidi mučit. Běhů, který měly hlavu a patu, nějaký systém, bylo tak málo, že jich bylo asi osm. A to nepočítám chyby, který v těch osmi bězích vznikly. Je to sakra to nejlepší, co Čechy nabízejí a ony nabízejí 6 čistých běhů (a ty se nekrejou s těma, co vypadaly pěkně plynule)? Jako fakt? Nikdy jsem neviděla tolik odskočených áček v jednom závodě. Bylo jich milion pět. No a když náhodou někdo to áčko dal, pak ho čekal předposlední dvojskok a nebýt rozkládací tyčky, rozložila by se naprostá většina psů. Ten dvojskok byl teda dost zákeřnej - pes vylítnul z tunelu, hledal psovoda a dvojskok špatně vyhodnotil jako obyč skočku. No, obyč nebyla. Dvojskok budiž odpouštěn, áčko nikolivěk. O neschopnosti psovodů srovnat svojí borderu do slalomu ani nemluvě. A pak kladina... Stále ta samá písnička o pomalých zastavovačkách vypouštěných předčasně. Pak taky pár nehezkých sbíhaček - pomalých, řekla bych targetových. Ach jo! Ještě, že v medíkách běžela Kikina a v eLkách Say. Už z příchodu na parkur bylo cítit, že ty týmy jsou jiná liga a při běhu se to jenom prohloubilo. Když běžely, měla jsem husí kůži a taky jsem nestíhala dejchat. Takovej je to fičák. Ale i když nejste a nechcete bejt světová třída, stejně to může mít grády. Nebo?