Jelikož je u nás psů jako psů, bylo potřeba pořídit jim bydlíky.

Hezký psí bydlíky neexistujou, teda aspoň mně se žádnej nelíbil, a tak jsem vybrala jednookýho mezi slepými a pořídila prachsprostou klec. Ještě tak před dvěma lety bych řvala jako tur, že někdo zavírá psa v kleci. Dneska už vím, že jsem byla idiot:o). Psům je v bedně prostě líp než doma volně ložený.

Bubíš si ráda leze do bedny, když odpočívá. Sice jsem to s ní ještě nevychytala a nemá ráda zavřený dvířka, ale když má na mě výhled vydrží v bedně roky. Jiný je to v autě, když před ní cvičím s dalším hafanem, to řve jako tur, ale doma pohodička.

DýDynka se díky bedně naučila venčit se venku megarychle a pokaždý, když jdeme ven bez ní, je v bedně zavřená. Nehodlám riskovat, že sežere elektrický dráty a bude z ní škvarek. Koneckonců je to nejdražší "vybavení" našeho bytu:o). Holčička se už do Bubíšiny bedny opravdu nevejde, a tak pro ní máme klec 91 x 61 x 81cm. Na Pavlínino doporučení jsem vybrala SAVIC, tak uvidíme, jak se osvědčí.

Takže teď je situace následující. V malý bedně bydlí Bubíš. Ve větší bývá prázdno, ale až budou holky hárat, bude to Artýskův domeček. Artýsek není na bednu naučenej vůbec, ale jelikož jemu patří celej svět, chce ho taky celej vidět. Nechce se nikam tulit a schovávat, chce ležet rozvalenej uprostřed místnosti tak, aby se přes něj muselo nejlépe skákat:o))). No a nová klec je pro paní plesnivku. Teď zrovna je v ní krásně stulená sama od sebe:o)!