Krásná sobota

Všechno mi teď spadá jenom do sekce Povídání, protože nic kynologicky-sportovního se neděje. To ovšem neznamená, že se nic neděje:o).

Matýsek se pochlapil a ráno vstával až v sedm, já s DýDý ve čtvrt na osm, foxlíci po osmý. V devět jsme si dali skvělou bagetu a v poklidu dojeli domů. Matějček řval jenom posledních pár metrů a doma nás čekala ospalá partička. DýDý je v době naší nepřítomnosti  v bedně a myslím, že jí je tam moc hezky. Holka roste jak z vody a za pár dní poputuje do bedny větší. Další spaní a tudíž další vycházka se moc povedla na Albrechťáku. Artýsek na volno celou dobu, holky samozřejmě taky. Pár výletů si ovšem Arturek udělal, ale krásně se vracel! Dneska mu musím přiznat lovecké plusové body, protože odešel pořvávat do lesa a byl slyšet dlouho a daleko a pak blíž a blíž až nám přes cestu přeběhla srna a on opravdu za ní!!! Bohužel po cestě narazil taky na Bubíše, která svoje lovecký vlohy úplně nepochopila a lovila Artýska. S Bubíší na zádech se srnka blbě dohání, tak to Artýsek nakonec zabalil a svalil se vedle cesty do pangejtu do vody:o). Výletík si udělal ještě několikrát, ale nestačila jsem ani začít být nervózní a už to valil zpátky. DýDý střídavě otravovala oba foxíky, marně se pokoušela přeskakovat strouhy a motala se kolem nás. Odměny jsem v lese s sebou neměla, protože plesnivka si v autě nabídla z ňamičkovníku sama a vyžrala ho komplet! 

Všici psíci po vycházce padli. My bysme padli taky, ale Mates se vyspal do růžova a žádal si zábavu:o))). Po dvou hodinkách ale zase usínal, takže se s tátou vydali jezdit a já s plesnivkou jsme si šly hrát na zahradu. Trpaslík nosila nádherně gladiátora a odhodlaně se se mnou přetahovala. Během těch asi deseti minut jsem si stihla spálit dekolt, čehož jsem si všimla teď u psaní článku na notebooku:o). Je k neuvěření, co se mnou slunce dělá! Po hře jsme si s malou doma chvilku klikaly. Když jsem na to video pak koukala, nestačila jsem se divit, jak moc mimo klikám:o)! Během klikacího procesu jsem si chyb celkem vědomá, ale tak poloviny:o). Když pak na to koukám na videu, je mi malého psa líto. Já bych se na sebe vyprdla. Zkrácená verze našeho klikání níže:o). Do obrazu lezou moje prsa, omlouvám se. Ony jsou teď všude kdekoliv:o)))!

 

Už začnu odklikávat pohyb zadních nožiček a najdu DýDý target, do kterýho nebude moct kousat:o))).

Po venčení jsem si všimla, že Artýsek zase kulhá na svojí "oblíbenou" pacičku. Má jí už prostě rozbitou. Otázka je, jestli mu teda odepřít všechno, co ho baví (frisbíčko, tenisák, lítání po lese, akční vycházky) a tvrdit, že ho šetřím nebo jet dál tak, aby byl spokojenej a tlapku ignorovat...? Je to opravdickej teriér. Bolest moc nevnímá. Co ale vnímá intenzivně je nuda. Házení miluje. A kdybyste ho viděli dneska v lese...! On se usmívá!!! Pobíhá ze strany na stranu, občas zmizí a pak se s tou rozesmázou držkou zase ukáže:o))). Je to prekérka, ale jsem pro štěstí, byť možná o něco kratší než dlouhou nudu. Představa, že s ním sofistikovaně chodím po přehradě, případně na Liďáky, a šetřím ho doma na gauči, se mi příčí. To by mi ho zničilo a to nedopustím! Je to přeci můj Artýsek!!!

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek