Během Matýskova spánku jsem vylákala Míru jako natáčecího pomocníka a máme tohle:

Už musím přesunout naše SEM/TAMování na skočky, aby si Dýdynka zvykla, že ty jsou jednosměrný, narozdíl od sloupů. Plesnivka moje malinká běhá tuze krásně. Sice trošku rozšafně, ale je to kraťanda, ne borderka a je potřeba to mít na mysli:o). Všude pořád slyším, že si mám dávat pozor na to, že je to velkej pes a že se neotočí na pětníku, ale Silviino CIK/CAP je o tom, že pes ví, co má na skočce dělat, ne že se bude snažit otočit až když doletí. Věřím nám a myslím, že naše plesnivý stáčení bude stejně tak dobrý jako Bubíšovo:o))).

Jsem opravdu darebně líná, takže klikání je míň, než bych si přála... Ale občas se něco vyvrbí a něco se naučíme. Pindruška krásně couvá a nevím, kde a jak přesně se to naučila; jednu packu dává raději než druhou, ale to je prostě ona - double-side cviky jí nejdou:o))); točení kolem svý osy jsme začínaly čistě šejpingem, ale trocha navádění nikoho nezabije a holčičce to jde taky hezky; slalom mezi nohama je jednou nahoru jednou dolů... tady na videu se poprvé pohybuju a holka vypadá jakože dobrý:o))); srovnání u nohy v heel pozici paráda, jenom už se musíme pohnout dál a probůh dojít k Pavlíně do tělocvičny pro dobrý rady a pro zrcadlo, abych viděla, že a kdy se madam přetáčí:o))).

No a pak je tu slalom. Netuším, jak jsem to naučila Bubíše, a jak dlouho nám to ve skutečnosti trvalo, ale s Pindruškou jsme teď trošku na mrtvým bodě. Mrtvej je proto, že já přesně netuším, co s tím a mrtvější je ještě tím, že to netuší ani Plesnivka! Zasekly jsme se někde, kde se musíme posunovat o milimetry a to není úplně moje silná stránka... Možná pomůže to nechat chvilku u ledu...

Ježiši, po sestříhání to vypadá, že chuděra lítala tam a zpátky asi tak milionkrát!!! To teda jo a příště to musím zkrátit, ale mezi pokusama jsme se taky byly i s Bubíší vyvenčit, klábosila jsem s Mírou a řešila, co děláme blbě a tak...

Mám "zadarmopsa". Konečně jsem dostala do rukou milý, klidný, ovladatelný a při tom pracovitý stvoření. Další člověk mi sdělil, že by nechtěl psa bez osobnosti. A já se ptám: Co je to pes s osobností? Kretén, co za poslední tři dny zvádl zaútočit a odehnat od pána velkou černou dogu; pověsit se na krk Bobovi (čivava v náručí); zmizet v lese na hodinu a půl, tam něco sežrat a vyblejt to doma na koberec (máme doma všude dlažky, koberec zabírá tak dva metry čtvereční!); opakovaně vrčet na Matese kvůli ničemu a v neposlední řadě vystartovat na Míru a vyrobit mu rozražený čelo? To je osobnost? Kdo uhodl, že jsem mluvila o Artýskovi, nechť si dá za mě panáka! Pindruška je osobnost! A jaká! Omotá si člověka kolem packy svojí milou nekonfliktní povahou a ještě jako bonus jí to u toho sluší:o)))! Nechť se Artýsek převtělí do psů všech lidí, kteří tvrdí, že by chtěli psa s osobností! Ještě budou špendlíčkem kopat a třeba přestanou být na ty svoje ňunínky protivný!