CC s kraťandou

No, tak jsme začaly...:o)))

1. trénink

áčko

Hned z prvního tréninku jsem se ulila, neboť nebyl nikdo, kdo by pohlídal Matýska, ale hnedle na druhý trénink jsem se vydala v plné polní.

2. trénink

Kraťanda v rámci možností napojená, vyvenčená, rozhýbaná. Já taktéž. Dostaly jsme za úkol držet se Zebinky, která s taháním rozhodně nemá ŽÁDNÝ problém:o). Kraťanda první kousek rozhodně netáhla, ale Pavlína připravená na konci vytáhla tenisák, za kterým se plesnivka lenivka tak rozletěla, že jsem s sebou málem švihla. Hele, takže zabrat umí! No ne? Druhý úsek malinko lepší. Třetí malinko lepší než druhý. A tak furt dál až nakonec poslední kousek byl docela fičák:o))). Kraťanda zabírala a já vlála a asi to konečně bylo 100m tahání:o). Dobrý.

3. trénink

No, to se mi zhmotnila noční můra. Kraťanda dostala za zadek řetěz (to není ta můra) a já musela běžet jen tak. Sama. Sama bez pomoci psa a taky sama bez okolních lidí, neboť mi vždycky všichni utekli, pak na mě někde čekali a když jsem se konečně dovalila, tak jsme se zase vydali dál. No juchůůů! Už jsem se někdy zmiňovala, jak nenávidím běh? Jak vztek a bezmoc zabijou všechny teoreticky vyplavené endorfínky? Tak tohle se stalo znova. Kraťanda si svůj řetěz až domů nedotáhla. Ke konci asi tak pětikilometrovýho úseku toho měla taky plný kecky. teda. Podezřívám jí, že se nepředře. Jako já. Přes bolest teda jako rozhodně nejdu, a myslím, že ani ona a nezazlívám jí to. Podle mě je sportování absurdní výmysl sebemrskačských podivínů. Můj pes je jako já. No, to je dost prohra:o))).

4. trénink

Kolečko se zapřaženým psem, trénink pravá/levá. Pravá a levá umí u nás doma všichni, od malinka. Míra to naučil nějak Artýska a od tý doby si to ti psi říkají. Horší bylo se k tomu tréninkovýmu místu doplácat. Kraťanda táhne, ne že ne, ale Bubíše bych cítila ai tak stejně. Dýdunka napne vodítko, aby to jako nevypadalo. Každých pár metrů potřebuje povzbudit a když já nedisponují plícemi, pomalu a postupně zpomaluje. Nevadí. Poslední kolečko i tak hezký, i když endorfíni furt nic a nasrání enormní.

5. trénink

Pavlína si s sebou vzala foťák. Běháme stejnou trasu, takže už přesně vím, co mě čeká. To není dobrá zpráva!

6 . trénink

Jela jsem si pro Gamišu a vyrobila si tak další áčko...

7. trénink

Kraťanda se asi chtěla ukázat před zaskakujícím trenérema a mohla se přetrhnout:o))). Krásný starty a docela i výdrž mezi jednotlivýma úsekama. Moc hezký. Jen jsem se bála, že bude v lese mokro a vzala si blbý boty a pobolívá mě pata.

8. trénink

Tak a role se obrátily. Pes táhne!!! Netrpělivě poskučává, když máme vyběhnout a pak táhne a pak ... jí brzdí stotunová mrtvá váha:o))). Dneska teda toho bylo na mě mnoho. Běželi jsme delší úseky na celkově delší trase a měla jsem toho plný kecky. Pata se rozpadla úplně a přes louku k autu jsem už jenom dopajdala, takže to vypadá jako áčko příští tejden. Nebo že bych poslala náhradníka...?:o)))

9. trénink až do konce

Mám odraženou patu a dost to bolí. Jako náhradu jsem vyslala Míru a s kraťandou jim to jde. Teda Míra povídá, že jo:o))). Naštěstí jsem se vyhnula i závodění, ale moji cvičenci urvali bramborový místo ( i když se kraťandě nechtělo; prej:o))). Na podzim budeme pokračovat. Už jsem se i docela těšila, že jedu běhat:o))).

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich