Září 2014

Tak zase najíždíme na režim "Sama doma":o)!

3. 9. 2014 Špatná matka

Ne, že bych doteď aspirovala na matku roku, ale myslím, že na volání sociálky to taky není. Dneska se mi ovšem zadařilo. Posazujeme Matýska už na nočník. Jednak se mu tam líbí a když se zadaří, radostně hýkáme. Dneska jsem to ale nestihla a většina radosti skončila v plence. Přesto se Matesovi podařilo takovýho pidibobíka vyhodit do nočníku. Nešla jsem to vyhodit hned a pak na to zapomněla. Vážně to bylo takový nic... Po chvilce jsme se do pokojíku vrátili, já Matese posadila na zem, obložila hračkama a šla vybalit venkovní tašku. Co chvilku ho kontroluju, takže při nějakým druhým/třetím mrknutí jsem si všimla, že něco podezřelýho patlá v ruce a že nočník je dost blízko... Hovno měl všude po rukou:o))). Myslím, že sníst ho nestihl, ale ruku do ohně bych za to nedala. Konečně došlo na slova tchána - dítě musí sníst půl kila hoven, aby mělo dobrou imunitu. Podle tohodle rčení by měl Mates být jako řípa!

5. 9. 2014 Sportovníčkování

Představa, že někde po tělocvičnách honím tajli a vymyšlím, jak zhubnout po porodu, je úplně děsivá. Nejenom, že netuším, kdy bych cvičit chodila - po sedmý večerní upadám do deliria, ale taky nevím, kde bych na to brala energii. Včera mě poprvé napadlo zapnout Endomondo jen tak při dopoledním venčení Matese a nestačila jsem se divit. Tak proto jsem já každej večer zralá na měsíční dovolenou v lázních!!!

Matesovo září endomondoPři pátku je Matese o dost protivnější než obvykle, takže abych nás zaměstnala, zkusila jsem zavolat kamarádce s ročním Martínkem. Matesa to vyrthlo z mňoukání a mně to zabránilo ho pověsit za flígr do průvanu. Vyvenčili jsme Dýdynku, která byla naprosto snový doprovod a utavily děti. Hezký!!!

motorka8. 9. 2014 Motorka

Je potřeba už od mala Matese zvykat na nebezpečnost jednostopých vozidel, a proto Mates každodenně riskuje život na motorce! Radostně u toho hýká a padá do všemožných stran. Škoda, že neměli i pidihelmičku, i když na Matesovu škebli by snad ani nemusela být pidi...

Naše Tlouště si KONEČNĚ začalo samo sedat. Zatímco ostatním miminkům tomu předcházelo lezení, Matesovi tomu předcházelo řvaní, že se nemůže nikam dostat. Ani teď to není žádná sláva, ale když se ladně vyhoupne na čtyři, uleze třeba i půl metru! Vpřed. Obvykleji ale leze vzad. No hlavně že leze. Nerada bych doktorovi na otázku "Co umíte?" zase říkala, že nic. Stejně asi lezení nebude nikdy v Matesově TOP TEN. Začíná se stavět a dneska se mu to opravdu povedlo úplně bez pomoci do úplnýho stoje. Stabilitu nemá žádnou a to mě oklikou přivádí zase k tý helmičce...

12. 9. 2014

Na lezoucím miminku je hezké, že chce spáchat každým svým pohybem sebevraždu a matka mu v tom, sice chabě ale přece, poněkud brání. Mates se už pokusil opakovaně utopit v psí misce s vodou (a protože z ní pijou psi tři, je opravdu objemná, tudíž k topení téměř ideální), taky se zkoušel uškrtit na dvířkách od Bubíšiny klece, dále radostně leze po koberci, sbírá kdejakej hnus (a že jich u nás na koberci máme) a dusí se s ním. Když žádný z těchto pokusů nezabírá, vyzkoušel alespoň v poloze na čtyřech vypnout přední končetiny, pročeš se děsně držtičkou praštil o zem (kupodivu). Řval jako tygr, ale asi to taky nebylo na umření, protože ho velmi rychle vypla kolem prolétající helikoptéra! Kromě radostného lezení si Matese taky zkouší ještě radostněji stoupat. Takže už se prašil o roh sedačky, o motorku (která odejla, mrcha), o autosedačku, o šprušle postýlky, ve které si stoupá nejsnadněji. Večer už se do spánku asi neuřve, když u toho i ve spacáku stojí...

Už taky chápu, proč děti v kočárcích jezdí obličejem dopředu. Není to proto, aby líp viděly. Je to proto, aby neviděly matku! Nemůžu si dát kafe, koktejl, fornetku, rohlík, žvejku... Jakmile naznačím jakejkoliv pohyb čehokoliv k puse, Matese začne pořvávat, že chce taky. Tím se dostáváme k další radostné dovednosti - miminko chytá mluvící manýry. Rozhodně neříká nic, co by mělo cokoliv společnýho s mluvením, ale už vydává naprosto jasný zvuk, který znamená CHCI. A chtít už toho umí mnoho. Chce matku, aby mu sloužila jako hopsadlo/lezecká stěna/kousadlo. Chce jíst, když já jím; pít když já piju. Chce posadit, ačkoliv to už umí, jenom se mu samotnýmu nechce. Chce jezdit na motorce/podat hračku/vzít do náruče a být nošen... atd. atd. atd.

17. 9. 2014

Mates a MíraMates 2Naše desetiměsíční miminko bylo na další preventivce a pořád není nic, co by nám k němu doktor řekl. Jsme rádi.

Změnili jsme nakupovací plán a místo chariotu nakonec koupili krosnu. Náš Corazon Panda je pašáckej! Nejvíc ho vybydluje Míra, já jenom ve čtvrtek, když musím venčit všechny psy na přehradě. Matese to v kočárku na přehradě totiž nebaví...

30. 9. 2014

Září je u konce. S Matesem jsme se zvládli přihlásit do Berušky na cvičení a na plavání. Plavání mi udělalo drobnou finanční radost. Jsem od přírody neschopná udělat cokoliv včas. Nejčastěji se mi to vymstí, ale občas (ale opravdu málokdy:o) se stane zázrak a pozdní udělání stvoří věc dobrou. Tentokrát jsem prošvihla deadline přihlašování na plavání, ale zázračně zbylo pár míst a ty byly o tisícovku levnější!!! Jupí! Koupila jsem za to Matesovi krémíky na mazání jeho maxitěla po koupání:o). Mandlovej bioolej a tělový mlíčko Klárka. No a taky kafe pro matku... Litry kafe:o))). Na cvičení se nám už i podařilo dojít. Není to cvičení v pravém slova smyslu. Nejvíc ze všeho mi to připomínalo školku pro štěňata. Vypustit a nechat socializovat. Nemůžu to říct určitě, ale Mates je tam asi nejmladší. Nebo nejvíc intelektuálně pozadu. Ale určitě je tam nejtěžší:o))).

Po návratu od rodičů se Matesovi, jako obvykle, totálně změnilo spaní. Přes den usíná o dvě hodiny později a spí dýl. Já agilně reaguju a nestíhám se napít, najíst dokonce dojít na záchod.

Pohybové skilly lezou postupně nahoru a miminko už velmi briskně zmizí z jedné místnosti, která je sledována, a pokouší se zasebevraždit v místnosti vedlejší, která tou dobou sledována není. Ještě že v našem 2 + kk zase tolik místností není... Mates miluje plnou psí misku na vodu, ke které dokáže pelášit nadzvukovou rychlostí, aby se v ní zmáchal. Nejraději se staví u Dýdýšiny klece, u které lomcuje dvířkama, případně dokráčí k Bubíšně bedně, kde se snaží vydloubnout si oko zavíráním. Z ovladačů vykusuje čudlíky, do obrazovek mlátí oslintanýma rukama, prsty si přivírá do šuplíků, montuje zásuvky, mlátí se pokličkama... Říkala jedna maminka, že mají bezpečnej obývák a že tam Aničku vypustí a nechá jí tam. Jak asi takovej bezpečnej obejvák vypadá? Bydlí ve vypolstrovaný místnosti? To je totiž jediný bezpečný místo, kde bych Matese nechala. Stejně by nakonec vyžral polstrování a udusil se vnitřkem.

Výše zmíněné pohybové aktivity přinesly do Matesova šatníku novinku a tou jsou botičky. Prej mají být kvalitní kožený a kotníkový. Tak jedny takový máme a jsem zvědavá, za jak dlouho je ztratíme.

Komentáře  

 
0 # Majja 2014-09-08 10:48
Myslim ze takovahle cechovka by se mohla hodit:

http://www.tydeniky.cz/userdata/articles/1304/detska-helma.jpg

ja osobne jsem pro:
http://www.epopp.com/savethecat/wp-content/uploads/2012/10/darth-vader1.jpeg
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich