V březnu jsme naše hlavní město navšítili nakonec dvakrát.

Místo bujarých oslav jsme se 14. března vydali s máťou do prhy očíhnout tamní ZOOlogickou zahradu. Ta liberecká mi nedělá dobře. Taková je nějaká ušmudlaná a ty zvířátka mi nepřipadají spokojený... No, nevím. Prostě tam nejsem moc ráda, tak jsem se rozhodla, že je na čase vytvořit nějký dobrodrůžo a v podstatě z minuty na minutu jsem zarezervovala lístky na autobus a o dvě hodiny později už jsme vyráželi směr Praha. Jen já a Matýsek. Cesta busem v klidu. Mates koukal na tu jejich televizku a teprve kousek před Prahou začal být netrpělivý, kdy už tam budem. Pokračovali jsme metrem a pak busem a do ZOOlogický dítě vlítlo, jak neřízená střela. Chodili jsme tam přes tři hodiny a myslím, že se to tvorovi líbilo. Taky jsme se svezli lanovkou a Mates to všechno uchodil bez vozejčku/kočárku či jiné pomůcky. Pašák. Cesta domů by byla asi o něco horší. Naštěstí si pro nás Míra přijel.

Podruhý jsme se vydali na matějskou pouť. Rozhoduntí do Prahy se autem nepouštět padlo celkem záhy, takže DáDa na nás čekal na Čerňáku a zase metro a tramvajka. Musím říct, ze mě to lehce zklamalo. Atrakce byli z doby mého dětství a kolotočáři žádný nový nepořídili. "Horská dráha" mi vytvořila obrovskou modřinu na ruce. Zmrzlina nebyla vůbec dobrá, nepoživatelná. No, prostě celý to bylo takový nějaký béčkový. Jsem rozmazlená z holandských zábavních parků, který jsem viděla, a tak nějak jsem si myslela, že je to standart. No, evidentně není. Příští rok nepojedem. Možná jen do Walibi:o)))!