Červen 2014

Do Čech přišlo léto. Nejsem ráda.

Pondělí 9. 6. 2014

Mates v lavoruNechcete někdo dítě? Mám tu jedno volně k dispozici!

Poslední víkend byl ve znamení lezoucího zubu. Lezení zubu vidět nebylo, ale Mates byl protivnej uřvanej a prostě náročnej. Do toho vystoupily venkovní teploty do nehorázných výšin a Mates to nesnáší úplně dobře. Za noc vstávám několikrát ke řvoucímu tvorovi a ten opravdu pije výživně! Se zubem se taky asi spojilo Matesovo nebaštění příkrmů. Prostě přestal jíst a zase vysává jenom mě a to už se moje prsa těšily, že jim padla. Už mě nepižlá jedním zubem, ale dvěma! Vylezla mu druhá jednička dole.

Netuším, jak to naše vorváně oblíknout, aby mu nebylo úplně vedro. Dneska, když máme v bytě 30 stupňů, jsem rezignovala a dala ho spinkat jenom v plence. Kdy a jak ho přiobleču, netuším, ale budu mít přes noc tak pět až šest pokusů, tak třeba se zadaří bez jeho úplnýho probuzení.

Středa 11. 6. 2014 - Training Day

Ještě než začnete číst, udělejte si u počítače prostor a kdykoliv se zmíním o výklusu/vyšlapání/vyfunění apod. schodů k nám do pátýho patra, udělejte deset dřepů...

Míra se odjel rekreovat s jedenácti chlapci a Danem na školní výlet. Aby nebyl za úplnýho zevlouna, vzal si s sebou Artýska, ovšem Matese mi tu nechal - prej neumí mít ve vlaku náhubek. Ráno ještě probíhalo normálně, i když já vstávala později než obvykle. Obvyklé ráno skončilo, jakmile Míra zabouchl dveře. Matese jakoby tušilo, že mě může týrat celej dlouhej den a nikdo mi nepomůže, nejdřív ne a ne usnout na polštáři. Nakonec se zadařilo po několika minutovém řvaní v postýlce. Poprvé jsem šla schody (výjimečně 15 dřepů kvůli tý autosedačce) s Matesem v autosedačce, protože jsem slíbila, že se zastavím na Dobině dopodepsat nějaký papíry ohledně DUMek - to je ten podělanej důvod, proč jsme se minulej a předminulej tejden nedostali s DýDynkou k jakýmukoliv cvičení! Matýsek na všechny ty učitelky rozdával zasmušilý pohledy a usmál se jen občas (i Dobina je schodů ráj, 10 dřepů za výšlap do třetího patra a zpět, opět s Matesem v autosedačce). Pobyli jsme tam přestávku - hodinu - přestávku a mazala jsem domů. Bylo mi tam tak nějak nedobře... Po vyložení veličenstva z auta jsme se vydali nahoru (10 dřepů) nabaštit jeho výsost a po chvilce zevlování taky vyzvednout holky a hurá uspat jeho Matesstvo na přehradu. Celkem obstojně se zadařilo. Venčili jsme se ale nakonec v lese, neboť na přehradu by byl potřeba rotační kulomet, aby si člověk udělal cestu. Proč tam ty lidi prokrista jsou? Připomnělo mi to pláž v Portugalsku, když jsme se jednou zvečera šli s Mírou projít do města/pláž - opravdu nebylo kam šlápnout, tak jsme šli vodou... Probuzené Matese chvíli vydrželo v kočárku, ale pak chtělo moc domů, do Podolí, do lékárny... (10 dřepů). Po hodince šťastného prskání zeleniny všude okolo se Mates do krmící židličky posral. Mohlo by se zdát, že jsem nevhodně zvolila režim žádné pleny, ale Mates denně kadí jednou a to už měl z rána za sebou. Tentokrát ale bylo bezplenčí příliš lákavé než aby ho nevyužil. Tím pádem jsem přišla o všechny možnosti odložení dítěte při přípravě na odchod do Berušky - sedačka posraná, autosedačka v kočárkárně. Nakonec jsem nechala Matese nesouhlasně mučet na zemi, zabalila a rozmučené dítě přenesla dolů (10 dřepů). Tam jsem to všechno naložila na kolečka a mokrá až na zadku se vydala na cestu s Matesem v autosedačce, aby měl výhled a nemučel. Dojela jsem na roh plotu a všimla si, že na obzoru jsou opravdu hustý bouřkový mraky a že je vysoce pravděpodobné, že po cestě z Berušky bude liják. Chvíli jsem to kontemplovala (Veronika mluvící už roky anglicky v Londýně říká, že je to úplně normální český slovo, takže pokud neumíte úplně normálně česky, najděte si to na googlu:o) a pak se obrátila zpět domů, pro auto. Jenomže kdepak byly klíčky od auta? Ano, odpověď je 10 dřepů! Mates na mě dost neortodoxně čekal dole před vchodem úplně sám, takže si těch dřepů můžete dát jenom pět. Kupodivu dítě nikam neodešlo ani nezačalo řvát, tak jsme se nalodili do auta a hurá plavat. Mates už ve vaně stačí a jeho plavání silně nabírá foxteriéří směr - když chce něco udělat (třeba se utopit), lze mu v tom zabránit jen velmi těžko. Vlastně si i tady udělejte ty dřepy (10 dřepů), protože v předklonu držet půl metru od těla Matesovo tělo, byť ve vodě, bych navrhla jako novou mučící metodu. Cestou domů Mates v autě usnul. Nechat ho podruhý samotnýho ještě navíc v otevřeným autě (protože zavřít ho tam v tom vedru...) mi nešlo, tak jsem ho přeložila do kočárku a nahoru doběhla pro holky a nějaký protidešťový vybavení, jehož jsem polovinu nenašla (5 dřepů). Matese usnulo, ale když jsem se jala velmi chladně instruovat tak dvanáctiletého chlapce o tom, jak se má chovat ke svýmu psovi (nevím, kdo tohle ty děti učí), Mates se k mýmu monologu přidružil megavelkýma očima a jelo se domů. Následovalo 10 dřepů, ale co není v hlavě, musí být v nohách, tak jsem si 10 dřepů dala ještě jednou, protože jsem v autě zapomněla autosedačku. Ono totiž když je krmící sedačka posraná, nemám kde jinde Matese nakrmit. Ještě půjdu na poslední venčení s holkama (10 dřepů) a pak si nechám transplantovat kolena!

26. 6. 2014

v postýlce

Naše Matese se umí přetočit na bříško. Nikolivěk z břicha na záda. Takhle to moc fatálně nezní, ale pro mě to dost fatální je. Miminko se radostně totiž přetočí na břicho několikrát za noc a pak řve, že je na břiše a že nemůže zpátky. To je quest pro matku: Matko, probuď se, vstaň, dojdi do pokojíku, obrať dítě, dej mu blíznout mlíka a laskavě si jdi zase lehnout, rušíš! Navíc dítě začalo po postýlce neskutečně cestovat. Zrovna teď jsem tam byla dneska potřetí, abych ho v rámci usínání vrátila do normální polohy. Jinak je otočenej o devadesát a nejlépe o sto osmdesát stupňů kolem pupíku, k tomu přetočenej na břicho a kupodivu se mu to moc nelíbí:o). Je to ťutín!

v bedněkoupání

 Když nechám moje dva chlapce doma, ten starší vymejšlí kraviny:o). Jelikož jsem zahlcená výhrůžkama o posazování nesedících dětí, Mates nesedí, ale prej klidně může stát...:o)!

A taky se spolu chlapci koupou. U toho raději být nechci, mám trochu obavu o Matesův život:o))).


Komentáře  

 
+2 # majja 2014-06-12 12:58
Ale jinak je to byt krasny ;)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
-1 # Schodištnice 2014-06-14 12:20
Trhni si:o) a běda ti, jak příště budeš nahoře funět!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # majja 2014-06-17 07:21
Prosimte...jako bys nevedela, ze do schodu beham jako kamzik! ;)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich