Pravděpodobně má prázdiny i můj mozek, takže jsem se pořádně nedomluvila s holkama a Artýsek si svůj licenční běh nezaběhl, pouze si zase udělal trénink. No, nevadí, možností ještě bude mnoho:o). Navíc v květnu na dalším coursingu už budou moct běhat spolu s Bubíškem...
Na akci jsem dostala za úkol starat se o buřty a pivo. Nemohly si vybrat nikoho horšího, neboť co opravdu neumím je vařit. Cokoliv! Nakonec jsem se s tím poprala a jenom jednou mi byl vytknut poněkud nepořádek, ovšem na dřevěné lavičce...:o). Počasí se nakonec vzpamatovalo a odpoledne vystrkovalo drápky i sluníčko. Koukala jsem po všemožných plemenech, který se přišli podívat a zaběhat a tak jsem poprvé v životě viděla živýho australskýho honáckýho psa, radostně držela chrta (a připadal si jako lady) a hladila si opravdu nádhernýho kraťanďáka Domina Nirreterrit. Nejvíc se snad sešlo ridgebacků a všichni vypadali úplně stejně:o))).
Pro oba moje foxlíky není problém vzdálit se ode mě za něčím tak zajímavým jako je smotaný střapec z igelitu proložený králičí kůží. Jenom tak pro srandu králíků jsme vypustili hvězdné trio Indulka, Bubíš a Artýsek. Je to nejméně třaskavá foxličí kombinace, kterou dokážeme vyrobit:o) (ještě by to šlo vyměnit Artýska za Uriška). Ovšem na konci jsme museli být velmi rychlí, protože fena nefena, pes nepes, kořist je prostě kořist a začínalo to obstojně jiskřit. Briskně jsem urvala Bubíška, Pavlína Indulku a Artýsek si střapec chvíli mohl užít než přiběhl Míra a bylo po srandě:o))). Další běh už dala jenom Bubíšek sama. Chtěla jsem si vyzkoušet, jestli poběží sama:o))). Trochu jsem nezvládla košík, kterej jsem nechala doma, ale snad jí natolik nezprudí až půjde do tuhýho. Je to fakt prča sport. Psovod nemusí nic!