Gamorka nám umře.

Umře dřív, než ... Já nevím než co. Než budeme A3Ch? Než jí bude 10 nebo 12 nebo...? 

V některých dnech má vztek. Na ní. Pak na sebe. Pak na celej svět.

Jiný dny jsem smutná a všechny vzpomínky, co na mě vyskakujou na FB mě rozbrečí. Taky mě rozbrečí pohled na ní.

A pak jsou dny, kdy jsem praktická a dovedu o tom všem racionálně uvažovat. Koukám na zvířecí krematirium a přemýšlím, kde bude Gamorka spinkat.

Jo a pak taky bývám cynická. To je vůbec fajn období. Hnus.

Ale všechny dny jsem pořád stejně rozbitá. Špatně se soustředím, hůř spím, nárazově jím. Nic mě nebaví, do ničeho se mi nechce. Rozbitá já.