Víkend s agidvojzkouškama v Mostě

Víkend to měl být akční. Kromě závodění (ble:o) jsem se taky těšila na Veroniku z Londýna. To je moje spolužačka ze střední a je dost neuvěřitelný, že si i po takový dlouhý době máme co říct. Mluvila jsem tudíž dlouho a taky jsem pila víno a pak mi nebylo úplně dobře:o). S hlavou bolavou jsem se postavila na strat dvojzkoušek, ale hlavní looser jsem nebyla:o).

Moji rodiče usoudili, že Artýskovo agility už viděli víc než dost (a tisiceré díky za to:o) a zůstali doma. Děda si to ale nemohl nechat ujít a dělal fanklub. Mrzí mě, že jsem v Jirkově zapomněla jím vlastnoručně vyrobené transparenty NEJLEPŠÍ JE ARTÝSEK a NEJLEPŠÍ JE BUBU libovolně zaměnitelné. Někdy příště je vyfotím, abyste viděli, co nás na závodech zdobí:o))).

Mírův tatínek nevydržel s nervama:o) a nakonec mi na dveře domečku, kde spíme, přimontoval psí lítačky. Psi cítíce, že za dveřma je zahrada a kočky a spousta dalších možností škodit, ráno vstávají opravdu brzo. Když teď naposledy ještě nebylo vzhůru ani sluníčko, zato Bubíš už kníkala na posteli, rozhodla jsem se dvířka zaktivizovat. Artýsek se okamžitě naučil, že lepší je nejdřív do nich šťouchnout tlapkou a pak tam teprve strčit nos. V pohodě prolejzal se a tam, ale je ještě potřeba, aby pochopil, že může sám a ne jenom na zavolání. Bubíš se vždycky cpala za ním a vždycky jí zpětnej chod lítaček praštil přes čumáček:o). Nakonec bylo potřeba přidržet Artýska a nechat Bubu chvíli prolejzat samotnou. Packou si nepomáhá a je potřeba jí milimetřík ty lítačky přizvednout, ale o prázdninách už to bude automatika a my se budeme válet do jedenácti. Doufám:o).

A teď teda už publikovaný agility propadák:o))).

V kategorii A2 nás startovalo...dva. Tudíž stačilo zaběhnout čístej běh. Když bych chtěla bejt hodně náročná, tak dva čistý běhy. Jenomž náročná nejsem a říkala jsem si, že aspoň jendou to to moje hovádko dát musí.

Překvapení!!! Nedal:o))).

Rozhodčí byla Alice Glocknerová a postavila takový svoje typický parkury. Kdybych je měla hodnotit, náročný byly stejně. Ten první byl konstantně komplikovanej trošku, druhej byl místama zamotanej pořádně a pak místama jenom jednoduchý hopsání v přirozeným směru. Artýska se probůh na první parkur neptejte. On na něj v podstatě nedorazil. Tělo tam měl, ale to bylo všechno. Nakonec parkur svévolně opustil, takže DISK. Druhej parkur by možná už chvílema dohromady dal... Ale opravdu jenom chvílema. Nakonec máme asi 15 vteřin nad maximálku parkuru a jednu shozenou laťku (podle mě se rozhodnul tu skočku ignorovat a v podstatě ji shodil nosem). Ale lepší. No v prvním běhu teda druhý místo a v druhým běhu první místo a VD. Na fotce to vypadá jako že psík běží, ale to opravdu jenom vypadá...

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain