Alice Boháčová; jumping - 2. VD; 1. zkouška - DISK; 2. zkouška - 2. V

Chachááá!!!! Chachachacháááááá!!!! Jupí!!!! Íííííííííí!!!

První jumping (info) byl asi na zahřátí, protože se běhalo po parkuru tam a zpět jak u blbejch na dvorečku:o). Bylo to tuze jednoduchý. Bubíš ale zvonila těsně před koncem a hnedle dvakrát. Bubíš skáče normálně darebně, ale tady to klidně mohlo bejt způsobený i zvláštním povrchem, na kterým ještě nikdy neběhala - něco na způsob umělý trávy ale spíš konzistence kobercovité... Bylo to tvrdý a při rozeskakování na skočce vedle parkuru si Bubíš při prvním skoku nabila držku až zacvakala zubama, takže to psům mohlo i klouzat... Za tenhle jumping jsme urvaly druhý místo s naprosto nejlepší postupovkou...

Povrch vypadal klouzavě a psy to hodně vynášelo, speciálně rychlý large měly podle mě obrovskej problém. Lidem (co jsem viděla) to ale neklouzalo a i když člověk podvědomě brzdí, myslím, že to nebylo potřeba. Nevzala jsem si ještě Salomonky a měla takový outdoorový adidasky a osvědčily se parádně!

Teď když na to koukám, tak si myslím, že Bubíš shodila tu třetí od konce, protože jsem jí utekla (abych stihla ty záda...). Poslední laťka taky zvoní často, protože já už zpomaluju, i když vím, že nemám:o))).

První zkoušku (info) jsem odflákla Bubíšin náběh do U tunelu a Bubíš šup do druhý díry. Před tím jsme ale neměly! odmávnutý áčko (byť Bubíš ROZHODNĚ zastavení ani nenaznačila:o) a nebýt DISKu, kladinu bych taky pustila bez vracení. Zastavit se pokusila, i když jinde:o))).

To, co Bubíš vytváří před startem, bych odložením opravdu nenazývala. Ale kdyby to plnilo účel a Bubíš by se lehce začala soustředit, nechala bych to tak. Myslím, že ví, že přes skočku nesmí, neví ale, že se k ní nemá doskákat:o). Jenomže ani tenhle paskvil:o) účel neplní. Pro Bubíše jsem najednou moc daleko a místo na skočku se soustředí na mě. Tohle je učebnicový příklad toho, jak dopadá  náš pokus o odložení na startu. Další věc, kterou prostě a jednoduše opustíme. Budu malou vypouštět na točení kolem bočnice. Pravděpodobnost shození na nulu sice nepadne, ale dost se sníží a rychlost přes 4m/s je hezká a nemá cenu se na naší úrovni tahat o nějaký desetinky:o))).

Druhá zkouška (info) byla těžká. Spousta nejasností, kudyma si mám vybrat svojí trasu, časté přebíhání, rychlé úseky... Když jsme se po ZASTAVENÉ kladině (ty vole, ty vole, ty vole!!!) dostaly k sekvenci áčko-tunel-cíl, nemohlo mě nenapadnout, že už tam budem!!! Řvu Bubíši zóna a Bubíš nic. Skočila jí parádně pěkně pár čísel nad zónou a pár čísel za áčko:o), běžím k tunelu a nemůže mě nenapadnout - poslední laťka nám padá!!! Nespadla!:o))) Štěstí:o))). Takže s hodnocením 2. V (jelikož zvítězil šnek s čistým během a jenom třema tr. bodama za čas:o) jsme si domů dovezli druhou zkoušku:o). Záměrně píšu dovezli, protože s náma jako trenér, fanoušek a realizační tým jel i Míra. Od něj lze vždycky čekat nějakou dobrou radu, protože není zainteresován a zatížen agility předsudky:o). Jeho rada starovat z ruky a vytáhnout Bubíše dřív, se teď zdá jako ta jediná správná (i když my bysme to daly jistě i samy:o))).

Hmmm, plynulost není naše nejsilnější stránka, jenomže když já plynule ani nežiju, natož potom abych plnynule běhala:o))). Nakonec to ani nevypadá tak komplikovaně jako když jsem si to tam prohlížela a snažila se vymyslet, kudyma proboha poběžím, abych nás nepokopala nebo neztratila.

Vyhrály jsme ňamičky pro mě i pro pejsky a Bubíš si vysloužila pár dní života navíc:o))).

A HLAVNĚ MÁME DRUHOU ZKOUŠKU!!!