Trojzkoušky Farma Heroutice

DISK, DISK, DISK

Naše letošní první zkoušky jsme s Bubíškem rozjely ve velkým stylu:o))). Ne, že bych čekala něco jinýho. Jak jsem nedávno psala - na doběhnutí musí být dva a my jsme dvě na diskvalifikaci:o).

Ranní vstávání bylo lepší než jsem čekala a i když jsme s Bubu musely v šest sedět v autě, ospalá jsme nebyly ani jedna (Bubíš by se mnou šla kdykoliv kamkoliv a vždycky by jela na 158%:o). Pani rozhodčí postavila parkury, který pro nás byly nevyhnutelně likvidační. V každým byly všechny tři zónovky. Houpačku viděla Bubíš celkem nedávno u Báry Lerlový, ale stejně si nehodlala v prvním běhu vzpomenout, stejně tak si nevzpomněla na kladinu a ani na áčko. Chtěla jsem jí ty překážky ukázat všechny, takže kladinu na podruhý opravila parádně, houpačku taky nakonec dala obstojně, ale áčko jí vypadlo úplně, takže byla odnesena. Sekvence v prvním běhu byly těžký, rozhodně ne jedničkový a náběh do slalomu byl vážně mazec. Kéž by z agility zónovky zmizely:o), byly bysme s trpaslíkem tak dobrý! Bubíš dala ten náběh do slalomu s prstem v nose a jumpingový sekvence jsme zvládly fajnově.

Druhej běh byla kladina zase číslo 2 a Bubíš jí zastavila přepychově hned na poprvé!!! Za DISK jsem mohla já, nechala jsem malou v tunelu a utekla jí moc daleko (hlavně, že mi to Bára Lerlová minulej tejden připomínala, že nesmím Bubíšovi utýct...), takže Bubíš vyhla překážku, neboť se jala lovit mě. Před náma byla ještě houpačka a áčko, tak jsem místo opravy tý jedný překážky dala znova tunel (tudíž DISK)  a na Bubíše si po výběhu počkala. Stejně jsem ale počkala málo. Sice jsme to tentokrát ukyblíkovaly, ale rozhodně to nebylo samozřejmý a hladký. Houpačku malá dala hezky a áčko skočila z vršku:o). Nepovedlo se jí zastavit ani na podruhý a přihlížející už si nás začali všímat, protože, co si budeme povídat, jsme s Bubu vypečená dvojka:o))). Nicméně druhá zkouška byla proti první strašně jednoduchá, byla jednoduchá na všechny zkoušky na světě! Na začátku jsem si psa upíchla na pravou ruku a celej běh nebylo potřeba jakkoliv křížit!!! A ne jenom pro nás! Sice by se někde jakože přeběhnout dalo, ale neprůkazně...

Třetí zkouška byla už zase s těžkýma skokovýma pasážema. Bubíš dala houpačku, dala áčko a já z toho byla asi půl vteřiny mimo, takže když byla malá v tunelu, místo toho, abych se soustředila na další pasáž, mihlo se mi hlavou, že už jenom kladina a byly jsme v pr...:o))). Poslala jsem jí sice správně, ale myslela jsem, že je to špatně a DISK. Kladinu skočila a šlo se bednit:o).

Hezký, tentokrát jdou dva DISKy vyloženě za mnou.

Co je ale velmi překvapující, že Bubíšovi nezvonily laťky!!! Nevšimla jsem si jediný spadlý latě! Možná se jí na písku dobře skáče. Já jsem si ale připomněla, proč haly nemám ráda. Prach, špína a moje alergie nejdou moc dohromady. Nakonec jsem si musela dojít i na záchod umejt ruce a obličej a stejně jsem zůstala lehce oteklá.

A pak ještě jedna věc. Je mi tak líto všech těch jedničkovejch holek, co jim idioti odcházejí z parkuru! Soucítím s nima a doufám, že stres, že tam pes se mnou nebude už nikdy NIKDY NIKDY!!! nezažiju. Tolik toho umí a nemůžou to ukázat, protože jejich wingmani na ně kašlou a raději jdou sežrat hovno/ošustit přicházející fenku/servat se s doběhnuvším psem... Žádnej, co jsem viděla, nedosahoval Artýskovo formátu, ale zklamat uměli všichni podobně. Miluju svojí A0 Bubu za to, že chce být se mnou a na všechno ostatní kašle a NE, není to výhradně moje zásluha. Některý psy není snadný přesvědčit, že agility je lepší než rvačka a některý nepřesvědčíte nikdy. Na druhou stranu, rvát borderáka škubáním na vodítku do pozice K NOZE, když pes evidentně neví, co má dělat (lehal si, obíhal a pak se na paničku kupodivu vykašlal), pořvávat na něj NE, když si vybral jinou překážku (protože psovod vlál někde vzadu) a zlobit se na něj za nedokončení parkuru je na přesdržku (pro psovodku).

Komentáře  

 
0 # Michaela Mruvčinská 2015-03-21 14:21
Souhlasím, když na parkuru zmatkuju nebo nestíhám, je to přece moje vina a nevidím důvod, proč za to trestat psa. A pochvalu si zasloužej vždycky.
K těm odcházejícím psům.. Taky s těma lidma hluboce soucítím, když jsem tohle ten cca třičtvrtě rok řešila, bylo to pro mě fakt těžký a jsem ráda, že to máme konečně za sebou a už se ode mně na parkuru nehne. Ale byl to fakt velkej nápor na sebeovládání i vůli pokračovat. Všem lidem, kteří mají z nějakýho důvodu takovýto problém přeju, ať se jim povede ho překonat! :) Já si od té doby mnohem víc vážím každé chvíle, kdy se mnou doopravdy spolupracovat chce. A když jim někdo bude říkat, že "ten pes nikdy pořádně běhat nebude", tak ať se na něj vykašlou. Já bych taky před rokem nevěřila, že budem celkem obstojně běhat ofika, nebo že sloužíme dvojkovou zkoušku. A kolikrát mi radili, ať na ní kašlu a pořídím si "lepšího psa", to ani nespočítám.
Artýska neznám, ale asi to byl vážně speciální případ :)
Ať se s Bubu daří! :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain