V pátek jsme se zúčastnili ve složení Verča + Amy, Evka + Adéla, Honza + Phoebe, Pavlína + Indie a Elena, Vojta + Julča a já s Artýskem neoficiálních závodů agility v Jirkově. Akce se jmenovala Májové hopsání a byla tam moc příjemná atmosféra.

Čekala jsem nafoukaný závodníky a otrávené rozhodčí, ale nakonec bylo všechno opačně a slunečný den jsme si moc užili. První se běželo agility, kde jsme z nějakého záhadného důvodu byli nahlášeni do závodníků. Viděla bych to spíš na zatátečníky, ale těm chybí pár překážek a my si to prej chtěli opravdu všechno vyzkoušet:o).

Skupinka jsme mezi všemi těmi koliemi byla opravdu srandovní a takové byly víceméně i naše výsledky, ale fakt se nám nikdo škodolibě nesmál:o)!
Opravdu všichni běhají s borderkami a kupodivu jim to jde. To je ale invence:o(!!! To my, kteří máme nervů na rozdávání klidně máme jiná plemena a umíme taky:o). Na první závod jsem si pro Artýska dovolila běh s košíkem. Kolem je spousta psů, které jejich páníčci baví házením míčků a talířů a přetahováním se o všelijaké předměty a opravdu jsem nehodlala riskovat zabití nějakého budoucího šampióna jenom proto, že se hnal za tenisákem... Některé překážky byly pro naše psy docela nečitelné - kruh byl spíš kroužek a velký holky a Indýska ho prostě nechtěly proskočit. Artýsek to sice na podruhý dal, ale takových odmítnutí bylo během běhu ještě několik. Navíc při průběhu kolem skupinky psíků si jeden Artýska vyloženě vybral jako cíl a vylítl na něj a začal krákat. My jsme už sice byli dávno DISK, ale stále jsem nechtěla žádnou rvačku. Psíci na sebe koukali, ten druhý řval. Můj skvělej zlatej báječnej pejsek se na moje "ke mně" otočil a přišel!!! To se rovná téměř zázraku. Na konci to krásně shrnul Vojta od Julči: jestli to náhodou s tím Artýskovo rvaním nepřeháním, vždyť se vlastně vůbec nepere! Netuší jakej kompliment nám tím složil a my mu teď dodatečně děkujeme.Druhá disciplína byla jumping. A na ten se s prominutím Artýs vysral úplně hned na začátku. Hop, hop, slalom a odchod z parkuru:o))). Pravda je, že se na start dlouho čekalo, ale takovouhle sabotáž psík nemusel:o))). Zrovna se na nás přišli podívat Mírovo rodiče, tak jsem chtěla ukázat jaký jsme dobrý:o))). Není každej den posvícení!
Z našeho prvního závodění mám několik poznatků:
nové hřiště = spousta nových vjemů - překážky, prostředí, psi
když pracujeme, je Artýsek téměř 100% odvolatelný
psík je línej jako veš:o)