Tam sympatičnost končila, protože když jsme dorazili a uzřeli tu strašlivou mačkanici lidí a psů, měla jsem sto chutí se otočit a vrátit se domů. Při prezentaci si veterinářka prohlídla očkovák a ve stejnou dobu, co jsem Mírovi sdělovala, že netuším, jak Artýska dovedeme k parkuru aniž bychom po cestě někoho zabili, mě požádala, ať psa přivedu, že ho chce taky vidět. Paráda, Míra prokličkoval mezi 1000000psů, doktorka udělala kuk a bylo, kličkovalo se zpátky. No děs. Se třičtvrtě hodinovým zpožděním začala prohlídka parkuru. V areálu byly postavený parkury dva, jeden pro kategorii large a druhý pro small a medium. Ty se potom jenom prohodily a na světě byly dvojzkoušky. To je fajn nápad, aspoň to opravdu odsejpá. Na druhou stranu to dovoluje ty hrozný kvanta psů...

Náš první parkur stavěla Alice Glöcknerová. Hned začátek nebyl úplně jednoduchej - dvě vychýlený skočky  jen těžko v přímým směru (spíš točení od sebe) a velmi ostrá točka (k sobě) na kladinu, po kladině odtlačení psa od sebe doleva a dva tunely, přičemž ten správnej byl ten se vstupní dírou směřující ven z parkuru, takže pastička. Potom už hop hop hop a cíl:o). My VD, neboť Artýsek, který opravdu laťky neshazuje, shodil hned tu první a pak jsme vypadli ze slalomu - klasika. Ale já dobrej pocit, protože Artýsek trefil náběh do slalomu na docela velkou vzdálenost úplně sám.

Druhej parkur od Veroniky Vostré se mi nelíbil. Na začátku jsem si psa upíchla na pravou ruku a pak ve dvou velkej obloucích dokroužila do cíle. Chytáků bylo pár na téma rozlišování překážek. Například hned po dvou úvodních skočkách ve stejné vzdálenosti napravo i nalevo kladina a áčko, o kousek dál podobně tunel a áčko (z druhé strany) a čtyři skočky do čtverce na začátku a konci parkuru, které byly blízko u sebe a při sebemenším vychýlení ruky nebo ramene, psi přeskakovali něco jiného. Jinak nic moc. Nicméně my tenhle parkur zaběhli bez chyby a odnesli si hodnocení V3, takže Artýsek splnil třetí postupovou zkoušku a teď je to A1 pes a budeme běhat A2 parkury. 

(první dvě skočky směrem k rozhodčí, pak kladina, doprava modrý tunel, skočka žlutý tunel, skočka, další skočka kolmo na startovní, zatáčka na skočku přes slalomem, slalom, kruh, zeď, vzadu skočka zezadu, znova modrý tunel, z něj tentokrát áčko a první dvě skočky v opačném pořadí)

Zakončení naší soukromé sezony jedna báseň!

Hloubětínské dvojzkoušky říjen 2010 - výsledky

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Jw_833kqhek