1. běh 3V, 2. běh 5V/14; Petra Vypletalová

Jelikož se DýDunka jeví ve velmi, ale VELMI dobrém rozmaru, začala jsem pokukovat po nějakých zkouškách v blízkém okolí. Dobrý rozmar totiž může z vteřiny na vteřinu zmizet a to chceš být blízko od domova a nějakýho kusu čokolády. Už minulý týden jsem chtěla jet a dokonce se dost chaoticky přihlásila, ale Bubíš kraťandu nakonec hryzla a kraťanda kulhala a nejelo se nikam.

Tentokrát jsme to ve zdraví všichni přežily. Teda časově jsem to úplně nezvládla. Ještě na poslední chvíli jsem jela na hřiště s Gamorou za Pavlínou kvůli slalomu (což by vydalo na samostaný článek: Gamora a slalom, čtyři tyčky hrůzy) a než jsem se vykecala, už jsem jela pozdě. Doma jsem lítala po bytě a do kynologického košíku skládala cokoliv, co bylo volně ložený. Chudák DýDunka na mě koukala, jak tam pobíhám a nebyla ráda. V autě jsem ještě musela přeskládat věci v kufru, protože Dýdunka jezdí v kufru výhradně napravo. Pokuste se jí naložit na druhou stranu a se zlou (rozbitou) se potážete.

Na Ptýrov jsem dorazila minutu před koncem prezence. Třásla jsem se jako ratlík - jednak z rychlý jízdy, jednak z kafe, co mi Pavlína přinesla a jednak z těch zkoušek, co jsem se na nich zrovna ocitla. Jak vypadá rozhodčí jsem netušila, ani co staví.

1. běh

Parkur stavěný pro nás. Jen jedno plné točení a jinak takový ty vlásenky, co se přesně neví, jestli se jdou zezadu nebo zepředu, ale Dýdunka to ví vždycky přesně (moje zásluha to úplně není, tohle ona umí snad podle čísel); po kladině na OUT bych velela "levá", kdybysme takovej povel měly (lehké stáčení vlevo), ale Pindruška to dala jen na halekání DýDýDýDý a pak nějak houpačka a áčko a všechno pěkně hezky za sebou. Hezky se mi to běželo, hezky se to pamatovalo. Pindruška tím pádem vyvinula na svý poměry neskutečnou rychlost 4,4m/s, což byl jako vždy poslední čistý běh, ale jelikož ostatní to čistě nedali ...tramtadadááá ZKOUŠKA!

2. běh

Zázrak se nekonal:o))). Ve druhém běhu byly za sebou dva třistašedesátkový outy proložený jen houpačkou a to teda je pro nás stopka. Nějak to neumím ukázat a kraťanda v tomhle případě točí darebně - skáče v podstatě rovně a ještě navíc je to i tak dřina, takže než se hecne ke skoku, a pak než se vrátí z toho oblouku, uběhne opravdu mnoho vody. V obou případech byla druhá bočnice úplně mimo mísu. Nemluvě o mojí nechopnosti nás dolámat přes cílovou skočku po tunelu. Skoro jsme se srazily, což je jev, kterej se v kraťandím vesmíru vůbec neobjevuje! Natožpak aby došlo k opravdovému kontaktu! Takže i nějaká ta vteřina tam. Ale čistě, protože tohle kraťanda umí a bylo z toho pátý místo.

Hezký. Madam se celou dobu těšila, poskakovala kolem mě a dokonce po doběhu ukradla nějakou cizí hračku a asi o metr ji poponesla:o))). Jely jsme na párky, ale po skončení jsem vytáhla míček a lítala i za ním... Je jí prostě dobře. O nic jinýho mi nejde...

Přála bych kraťandě A3CH, ale kraťanda má mě, což nám cestu lehce komplikuje. Do poloviny prosince je potřeba ještě jedna zkouška. Tak uvidíme...