Odmítám se Artýskovou agilitní kariérou dále zabývat. Podle teorie o tom, že pes umí jenom to, co ho naučí páníček, jsem úplně neschopnej idiot. Na psovi to přece nezáleží, ne? Všechno je psovodova chyba a tečka. Moje cvičící schopnosti označíme jako podprůměrné, neboť kdyby byly aspoň normální, nemohlo by to dopadnout takhle, co? Teď není moc IN říkat, že třeba i pes není úplně optimální. Že má spoustu zákoutí, kam těžko dosáhnout. A otázka, jestli to vůbec jde, nepřichází v úvahu - správným výcvikem toho musíme dosáhnout. Abyste věděli, tak pěkný hovno! Nehodlám si drbat šišku věčně.

Ano, dělám chyby - a kdo ne? Opravdu všichni ti lidé, kteří tam dneska běhali, udělali vždycky všechno správně? Celej parkur odvedenej na pokřikování SEM (jednou paní řekla nahoru a myslela tím kladinu)? Zpomalení vystreslýho psa před kažkou skočkou? Staženej ocas a zklopený uši na zóně? Je to tak v pořádku? Řekla mi paní rozhodčí, že když Artýska zase příště vezmu za kůži na krku, tak mě diskvalifikuje. Týrám svého psa! Domluva byla, že když dneska zase nepoběží, odvedu ho beze slova z parkuru. Nechceš srandu? Nebude! Jenomže odvést ho beze slova, když civí na psa není úplně reálný, tak jsem ho chytla na kůži na krku a zvedla si ho do náruče. To jsem ale krutá! Probůh! Včera si ten pes roztrhnul čumák na kost v lese a neví o tom, takže nepředpokládám, že tohle by ho mohlo poznamenat na celej život. Nemluvě o tom, že jsem to v jeho životě udělala tak po druhý, třetí...? Ale hned mám na čele napomenutí od rozhodčí. Jupí!!! Nevěřím, že ty ostatní psi se na zonách a skočkách vystresli sami, ale to je v pořádku. Není to vidět, ne? Metody jsou jedno, když o nich nikdo neví. Já ho nebiju, neřvu na něj a přesto jsme pravděpodobně jediní, kdo si odnese týrání psa. Možná bych ho mohla začít řezat, tak by možná pochopil, že se ode mě neodchází!!!

Takže jak dneska? První běh odnešení od třetí laťky slalomu (třetina parkuru) a tudíž disk a pak už jenom vyžádání si výkonosňáku a odjezd domů. Dalšíma dvěma běhy jsem se už opravdu nechtěla zabývat. Jednak jsem se styděla, že svýho psa týrám a jednak není šance,  že by Atýsek byť jen vteřinu vnímal mě.

Další dvoje přihlášený dvojzkoušky nabízím na výměnu - v Praze Hloubětíně a v Mladý Boleslavi May Cup. Pokud ještě nejste přihlášení, můžete jet místo mě a Artýska. Já už s ním nepojedu na ždný agility a troufám si říct, že nikdy!!!