To je poprvé, co jsem zažila takovou atmosféru na agility. Vloni v Liberci to nějak nebylo ono nebo co. V sobotu dopoledne a odpoledne se běhaly kvalifikační běhy, to jsme neviděli, protože jsme zabalení a připravení na cestu domů dorazili na šestou. Podle plánu se finále mělo běhat od půl sedmý, ale v těch šest už smallíci závodili jako šílení. Vylezli jsme si na tribunu a začali fandit. Ve smallících běhají šeltičky a občas nějakej ten parsonek, pudlík nebo papillonek. Po skončení byl parkur přestavěnej pro medíky. Těšila jsem se na Silvii Trkman. Postoupila "jenom" s La, Le se diskla, a taky na českou Martinu Klimešovou s Kiki. Běhalo se od "nejhorších", takže Silvie běžela skoro až poslední. S La zaběhly čistě s NÁDHERNOU sbíhanou zatočenou zonou. Když na to koukláte naživo, úplně vám z toho mrazí. Fakt. Taky při jejím běhu vládne úplně jiná atmosféra. Normáně se lidi baví, smějou se, ale když běží Silvia je hrobový ticho a pak jenom hučení v úžasu na zonou. Neskutečný. Zastoupení měli zase hlavně šeltie, pak kykyryký psi a zase pudlíci. Taky se do medíků nacpala jedna borderka a jedna kelpie. Borderka nakonec skončila třetí a kelpii disknul páníček, protože odstartoval před hvizdem rozhodčího - to jsou trpce naspírané zkušenosti, protože jinak běželi krásně a rychle. Teriér (manchester) se kvalifikoval jeden, ale nevím z kolika. Foxlíky jsem ani neviděla procházet:o))). Třetí od konce běžela Klimešová. Krásně, ale stačilo to jenom na třetí místo a posledním během medíků jí vyštípali až na bramborovou medaily, což holka úplně regulérně obrečela. Nevím, co se dělo, ale muselo to pro ně být dost frustrující, protože neudělaly žádnou chybu a běžely krásně čistej běh, ale prostě to nestačilo. Kde se zlepšovat?

 Na large jsme se museli přesunout na hřiště s umělou trávou kvůli osvětlení. Tam už byl postavenej large parkur a kvalifikováno přes sedmdesát psů!!! Jasně, že 60 z toho byly borderky. Z largů jsem trochu zklamaná. Rozhodčí postavil parkur s jedním zamotaným místem a jinak krásně plynulej, běhavej. Začínal klasickou vlnovkou a na tom se diskla polovina závodníků Fakt! Úplně obyčejná vlnovka a za ní áčko a pak zase vlnovka a zase problém. Neuvěřitelný. Vlnovku děláme na smečce a to nejsme žádný hyperodborníci, u Silvie vlnovka patří k základním treninkovým sekvencím a taky Silvie jí dala úplně triviálně, zamotaný místo vyřešila dokonale (na videu je Bi) a s Bu se umístily na prvním místě s neskutečným časem, skoro vteřina náskok na druhou a půl roku náskok na třetí příčku. To byl běh, že mi z toho šly do očí slzy. Fakt, já nejsem nijak přehnaně sentimentální, ale tohle bylo neuvěřitelný. Třicetpět vteřin dokonalosti a čistoty. Nádhera. Kvůli tomuhle se dělá agility.

Po cestě do Malmö jsem si uvědomila, že vždycky lze být před psem a to někteří z nich byli opravdu jako střely a že sbíhaný zony jsou nádherný a ty Silviiny jsou dechberoucí, ani vteřina psího zpomalení. Každá situace na parkuru má nekonečně mnoho řešení:o))) a je neuvěřitelný, kolik jich lze najít a plynule zvládnout. Tihle lidé dělají agility a kvůli tomu si pořizují psa, ne že si pořídí psa a pak s ním dělají agility. Proto nepotkáte jedinýho foxteriéra...! Bylo to nádherný. Těším se na  MS v Liberci.

PS. Na netu se mrknu po ostatních videích. To Silviino s Bu tam určitě někde bude.