Apple cup s Bubu

 S Bubíškem jsme se vydaly v čistě holčičím složení na naše druhé neoficiální závody. Mladá Boleslav je blízko a lehce trefitelná i pro mě s mojí totální ztrácivostí v cizím prostředí. Přijely jsme akorát na čas, zaprezetovaly se a našly si flek k čekání. Čekání mnoho nebylo. Závody krásně odsejpaly a v jednu už jsme byly doma u našich kluků.

První běh bylo agility. S Bubíškem jsme skončily na posledním místě, protože jsme prej minuly překážku. No, asi minuly, když to říkala paní rozhodčí, ale vůbec nevím kde a jakou a kdybych to věděla, tak se vrátím jí opravit, ale takhle jsme doběhly do cíle a protože v neofiko závodech není DISK, tak jsme dostaly 20odmítnutí:o))), tudíž 100 trestných bodů. Jinak čas jsme měly tak na šestý, sedmý místo včetně jedný chyby - zona na kladině. Já si teda myslím, že jsme nedaly ani zonu na áčku, ale s 100 trestnýma bodama je to celekm jedno:o).

V jumpingu byla Bubíš o hodinu šílenější a už u druhý překážky se zmrcla a jala se skákat opravdu vysoko a řvát opravdu hlasitě. Podařilo se mi ji ještě srovnat, ale tunel velikostí pro mamuty se Bubíš rozhodla neproběhnout, protože co kdyby jí naproti jeden mamut vyběhl. Nakonec jsem jí v jednom řvavém výskoku musela chytit, srovnat nosem do tunelu a poslat jí tam s kacelerací od mých rukou. Vysmátá jsem doběhla do cíle a jako jeden z mála týmů jsme si vysloužily potlesk - asi za nejšílenějšího psíka.

Závody s Bubíšem jsou nesrovnatelné se závody s Artýskem. A to nemyslím výkonostně. Myslím pohodou. Tolik si užívám, že nemusím být každou vteřinu ve střehu a hlídat všechny psy na volno, nemusím dávat bacha při průchodu na záchod a ke starovkám, jestli se psík nepotká čumák na čumák s jiným psem, nemusím řešit, jestli kolem parkur štěkají nebo neštěkají psi, postávají nebo nepostávají rotwajleři, nemusím čekat s vystupováním z auta až psíka chytnu na vodítko nebo až odběhne nejbližší bordera s tenisákem v držce. Můžeme se s Bubu projít kolem dokola areálu bez vodítka a pořádně ji vyvenčit a u toho všeho je psík milá a ovladatelná a tulivá a prostě sladká. Můžu si povídat a družit se s kolemstojícími aniž by hrozil incident...

Potkali jsme tam pejska Battle Reny Destiny. Páníček se těší, jak mu bude zastavovat divočáka. Pejskovi bylo půl roku a bydlel na zahradě. Byli si s Bubu podobní i zbarvením i velikostí. Hráli by si, ale asi jsem nevypadala jako někdo, kdo rozumí divočákům, tudíž nemůže nic vědět o foxlovi:o))), takže nás páníček opustil:o). Zbytek rodiny se podíval na první míň šílený Bububěh a rozloučili jsme se.

Plán práce říká, že Bubu pojede na první ofiko závody až bude Artýsek v A2, ať to všechno nemám v jedný kategorii, ale podle tohodle plánu práce stačí Artýskovi být v A2 tak za dva tři roky až Bubíš upustí páru aspoň tak na polovinu. Zatím jsme jako tým vedle jak ta jedle:o))).

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kontakt

Mgr. Svatava Stodolová

Liberec

E-mail: svatava.stodolova@seznam.cz

Copyright

 

Designed by Majja.

 Mapa stránek

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde